Při volbách v Brazílii se zásady transparentnosti a spolupráce technologických gigantů podle této odbornice mění v governance washing

Laboratoř NetLab při Federální univerzitě v Riu de Janeiru pozorně sleduje, jak se tyto volby odehrávají na sociálních sítích

Původně vyšlo na Global Voices

Grafika: Global Voices, vytvořeno v Canva Pro.

Všeobecné volby v Brazílii v roce 2026 provází série korupčních skandálů. Titulky ale zaplavuje i role, kterou v kampani hrají firmy provozující sociální sítě. Luiz Inácio Lula da Silva je úřadující středolevý kandidát, který se uchází o znovuzvolení. Uživatelé, kteří jeho kandidaturu podporují, hlásí, že jejich příběhy na Instagramu (Stories) mají náhle mnohem méně zhlédnutí, když se týkají politiky. Podle nich Meta AI odmítla vytvořit obrázky se jménem Lula a s číslem jeho strany. Stejný požadavek přitom splnila pro jeho krajně pravicového soupeře, kterým je Flávio Bolsonaro. Jeho otcem je uvězněný bývalý prezident Jair Bolsonaro.

Společnost Meta 16. října přiznala technické problémy na svých platformách, které ovlivnily, jak se obsah podporující Lulu dostával k uživatelům. Jak informovala agentura Associated Press, firma, které patří Instagram, WhatsApp a Facebook, sice uznala „globální technické závady, přísná opatření proti podvodům a plnění regulatorních povinností, nikoli cílené potlačování“, jakoukoli politickou zaujatost ale popřela.

Lula podal na Metu stížnost. Obvinil ji, že v období před volbami používá zaujaté algoritmy a omezení umělé inteligence ve prospěch Bolsonara. Soudce nejvyššího volebního soudu země rozhodl, že Meta musí přijmout opatření, která zajistí rovné zacházení.

Brazílie má podle odhadů 214 milionů obyvatel, a je proto pro platformy sociálních sítí důležitým trhem. Podle počtu uživatelů WhatsAppu je druhá na světě. Internet se tu zhruba před deseti lety stal klíčovou součástí toho, jak politicky stoupal Jair Bolsonaro.

Abychom porozuměli situaci v současných volbách, mluvily Global Voices s koordinátorkou projektů laboratoře NetLab, kterou je Nicole Sanchotene. NetLab je výzkumná laboratoř Federální univerzity v Riu de Janeiru (UFRJ) a vydává zprávy o dopadu velkých technologických firem na volební kampaň. Rozhovor byl kvůli délce a srozumitelnosti upraven.

Global Voices: Co jste zjistili v nedávných zprávách NetLabu o volbách?

Nicole Sanchotene: É muito difícil avaliar o impacto e os possíveis efeitos para a disputa eleitoral e para a percepção das pessoas. O problema central que a gente tem apontado é sobre transparência, uma certa normalização de possíveis ilícitos eleitorais, pontos que são consenso na resolução do TSE (Tribunal Superior Eleitoral) e não estamos vendo cumprimento pleno das plataformas. O Kwai, que é uma plataforma com ampla adesão no Brasil, tem mais de 60 milhões de usuários, é bastante usado pelas classes C e D, fez uma parceria com o TSE e não está adequado. Não atende a requisitos básicos, a biblioteca de anúncios político-eleitorais tem falhas no tipo de dado que entrega. A gente tem chamado essas práticas de transparência de fachada. Cada uma das plataformas tem um problema específico. Seja por dados incompletos, seja pela veiculação ou recomendação de conteúdo que não deveria ser recomendado. O que a gente vê é que elas não estão respeitando plenamente o que é exigido pelas normas brasileiras para garantir um mínimo de condições de igualdade para os candidatos, condições que permitam um ambiente de informação, de propaganda, seguro para os usuários e para a disputa eleitoral.

Nicole Sanchotene: É muito difícil avaliar o impacto e os possíveis efeitos para a disputa eleitoral e para a percepção das pessoas. O problema central que a gente tem apontado é sobre transparência, uma certa normalização de possíveis ilícitos eleitorais, pontos que são consenso na resolução do TSE (Tribunal Superior Eleitoral) e não estamos vendo cumprimento pleno das plataformas.

O Kwai, que é uma plataforma com ampla adesão no Brasil, tem mais de 60 milhões de usuários, é bastante usado pelas classes C e D, fez uma parceria com o TSE e não está adequado. Não atende a requisitos básicos, a biblioteca de anúncios político-eleitorais tem falhas no tipo de dado que entrega. A gente tem chamado essas práticas de transparência de fachada.

Cada uma das plataformas tem um problema específico. Seja por dados incompletos, seja pela veiculação ou recomendação de conteúdo que não deveria ser recomendado. O que a gente vê é que elas não estão respeitando plenamente o que é exigido pelas normas brasileiras para garantir um mínimo de condições de igualdade para os candidatos, condições que permitam um ambiente de informação, de propaganda, seguro para os usuários e para a disputa eleitoral.

Nicole Sanchotene: Dopad a možné účinky na volební souboj a na to, jak ho lidé vnímají, se hodnotí těžko. Hlavním problémem, na který upozorňujeme, je transparentnost a určitá normalizace možných nezákonných volebních praktik. Jde o věci, na kterých se shodlo usnesení TSE [Vrchní volební soud, nejvyšší volební soud Brazílie], a nevidíme, že by je platformy plně dodržovaly. Kwai je v Brazílii velmi rozšířená platforma s více než 60 miliony uživatelů. Hojně ji používají „třídy C a D“ [skupiny s nižšími příjmy, základna socioekonomické pyramidy]. S volebním soudem uzavřela partnerství, ale zatím nevyhovuje. Nesplňuje základní požadavky a její knihovna politických a volebních reklam má nedostatky v datech, která poskytuje. Říkáme tomu „transparentnost na oko“. Každá platforma má svůj konkrétní problém. Neúplná data, zveřejňování nebo doporučování obsahu, který by se doporučovat neměl. Vidíme, že brazilská pravidla plně nedodržují. Nezaručují tak minimální podmínky rovnosti pro kandidáty ani podmínky, které by umožnily informační a reklamní prostředí bezpečné pro uživatele i pro samotný volební souboj.

Nicole Sanchotene: Dopad a možné účinky na volební souboj a na to, jak ho lidé vnímají, se hodnotí těžko. Hlavním problémem, na který upozorňujeme, je transparentnost a určitá normalizace možných nezákonných volebních praktik. Jde o věci, na kterých se shodlo usnesení TSE [Vrchní volební soud, nejvyšší volební soud Brazílie], a nevidíme, že by je platformy plně dodržovaly.

Kwai je v Brazílii velmi rozšířená platforma s více než 60 miliony uživatelů. Hojně ji používají „třídy C a D“ [skupiny s nižšími příjmy, základna socioekonomické pyramidy]. S volebním soudem uzavřela partnerství, ale zatím nevyhovuje. Nesplňuje základní požadavky a její knihovna politických a volebních reklam má nedostatky v datech, která poskytuje. Říkáme tomu „transparentnost na oko“.

Každá platforma má svůj konkrétní problém. Neúplná data, zveřejňování nebo doporučování obsahu, který by se doporučovat neměl. Vidíme, že brazilská pravidla plně nedodržují. Nezaručují tak minimální podmínky rovnosti pro kandidáty ani podmínky, které by umožnily informační a reklamní prostředí bezpečné pro uživatele i pro samotný volební souboj.

GV: Jak důležité jsou takové platformy v každodenním životě Brazilců?

NS: Tem um relatório da Reuters que mostra como as pessoas se informam cada vez mais pelas redes sociais, por plataformas como YouTube, Instagram. O WhatsApp é uma fonte onde as pessoas recebem informações de pessoas próximas, e elas tendem a confiar em pessoas próximas. O Brasil é um dos grandes mercados do WhatsApp , diversas camadas das nossas interações sociais, profissionais passam por ali. A gente não tem condições de falar de disputa eleitoral sem passar pelas redes sociais e sem passar especificamente pelas plataformas da Meta.

NS: Tem um relatório da Reuters que mostra como as pessoas se informam cada vez mais pelas redes sociais, por plataformas como YouTube, Instagram. O WhatsApp é uma fonte onde as pessoas recebem informações de pessoas próximas, e elas tendem a confiar em pessoas próximas. O Brasil é um dos grandes mercados do WhatsApp , diversas camadas das nossas interações sociais, profissionais passam por ali. A gente não tem condições de falar de disputa eleitoral sem passar pelas redes sociais e sem passar especificamente pelas plataformas da Meta.

NS: Existuje zpráva agentury Reuters, která ukazuje, že lidé čím dál víc čerpají informace ze sociálních sítí, z platforem jako YouTube a Instagram. Přes WhatsApp k nim přicházejí informace od lidí, kteří jsou jim blízcí a kterým obvykle víc věří. Brazílie je pro WhatsApp velký trh. Prochází jím řada vrstev našich společenských i pracovních vztahů. O volebním souboji nemůžeme mluvit, aniž bychom mluvili o sociálních sítích, a zvlášť o platformách společnosti Meta.

NS: Existuje zpráva agentury Reuters, která ukazuje, že lidé čím dál víc čerpají informace ze sociálních sítí, z platforem jako YouTube a Instagram. Přes WhatsApp k nim přicházejí informace od lidí, kteří jsou jim blízcí a kterým obvykle víc věří. Brazílie je pro WhatsApp velký trh. Prochází jím řada vrstev našich společenských i pracovních vztahů. O volebním souboji nemůžeme mluvit, aniž bychom mluvili o sociálních sítích, a zvlášť o platformách společnosti Meta.

GV: Lidé tvrdí, že když zveřejní něco o politice, a zvlášť pokud jsou levicoví, jejich příběhy na Instagramu mají náhle mnohem méně zhlédnutí. Novinář Leandro Demori zveřejnil snímky obrazovky, podle kterých jeho příběhy spadly z průměrného milionu nebo 400 000 zhlédnutí na 9 000. Zabývali jste se tím?

NS: Não fizemos nenhuma análise em relação a isso. Mas acho que essa discussão tem a ver com a questão da transparência. Não é exclusivo da Meta. Essas plataformas tomam decisões – quanto um anúncio vai custar, que tipo de conteúdo vai aparecer ou não para um determinado usuário, decisões de moderação – em uma grande caixa-preta. Ninguém sabe como elas são tomadas, não existem mecanismos para fiscalizar. Um argumento que a gente costuma ver com muita frequência é plataformas falando que são intermediárias, empresas de tecnologia, e estão à disposição para serem usadas por quem quiser. E a gente sabe que não é assim. Elas usam os dados dos usuários para recomendar conteúdo e direcionar anúncios, seguindo uma série de decisões editoriais, como uma curadoria, sem possibilidade de escrutínio. A venda de anúncios para anunciantes, por exemplo, é um sistema completamente opaco. O anunciante compra o anúncio, existe uma promessa de entrega do conteúdo ao usuário, mas ele não sabe efetivamente se esse conteúdo está sendo entregue. E da mesma maneira, nós pesquisadores, jornalistas, o poder público, não temos como saber como essa distribuição de conteúdo é feita. Os algoritmos são uma grande caixa-preta. A gente consegue fazer alguns testes, mas sempre no nível experimental, porque não existe uma ferramenta que permita isso. Em condições normais, isso já é muito sério, porque a plataforma decide o fluxo de informações numa sociedade, mas quando se aplica a uma disputa eleitoral, tudo fica ainda mais sério. Pode ser que os candidatos estejam concorrendo em condições que não são iguais.

NS: Não fizemos nenhuma análise em relação a isso. Mas acho que essa discussão tem a ver com a questão da transparência. Não é exclusivo da Meta. Essas plataformas tomam decisões – quanto um anúncio vai custar, que tipo de conteúdo vai aparecer ou não para um determinado usuário, decisões de moderação – em uma grande caixa-preta. Ninguém sabe como elas são tomadas, não existem mecanismos para fiscalizar.

Um argumento que a gente costuma ver com muita frequência é plataformas falando que são intermediárias, empresas de tecnologia, e estão à disposição para serem usadas por quem quiser. E a gente sabe que não é assim. Elas usam os dados dos usuários para recomendar conteúdo e direcionar anúncios, seguindo uma série de decisões editoriais, como uma curadoria, sem possibilidade de escrutínio.

A venda de anúncios para anunciantes, por exemplo, é um sistema completamente opaco. O anunciante compra o anúncio, existe uma promessa de entrega do conteúdo ao usuário, mas ele não sabe efetivamente se esse conteúdo está sendo entregue. E da mesma maneira, nós pesquisadores, jornalistas, o poder público, não temos como saber como essa distribuição de conteúdo é feita.

Os algoritmos são uma grande caixa-preta. A gente consegue fazer alguns testes, mas sempre no nível experimental, porque não existe uma ferramenta que permita isso. Em condições normais, isso já é muito sério, porque a plataforma decide o fluxo de informações numa sociedade, mas quando se aplica a uma disputa eleitoral, tudo fica ainda mais sério. Pode ser que os candidatos estejam concorrendo em condições que não são iguais.

NS: Tohle jsme neanalyzovali. Myslím si ale, že to souvisí s transparentností. Netýká se to jen Mety. Tyto platformy rozhodují – kolik bude reklama stát, jaký druh reklamy se určitému uživateli zobrazí a jaký ne, jak moderovat – uvnitř jedné velké černé skříňky (letového zapisovače). Nikdo neví, jak se ta rozhodnutí dělají. Neexistují mechanismy, jak na to dohlížet. Často jsme slýchali argument, že firmy samy o sobě tvrdí, že jsou zprostředkovatelé, technologické společnosti k dispozici komukoli, kdo je chce použít. A víme, že tak to není. Data uživatelů využívají k doporučování obsahu a cílení reklam podle řady redakčních kritérií, jako při kurátorském výběru, a nikdo to nemůže prověřit. Například prodej reklam inzerentům je naprosto neprůhledný systém. Inzerent reklamu koupí, dostane slib, že se obsah k uživateli dostane, ale neví, jestli se k němu skutečně dostává. Stejně tak my výzkumníci, novináři a veřejné instituce nevíme, jak se obsah šíří. Algoritmy jsou také černá skříňka. Můžeme udělat pár testů, ale vždycky jen na experimentální úrovni, protože žádný nástroj, který by to umožňoval, neexistuje. Už za normálních okolností je to dost vážné, protože platforma vládne toku informací ve společnosti. Když to ale uplatníte na volební souboj, je to ještě vážnější. Je možné, že kandidáti soupeří za nerovných podmínek.

NS: Tohle jsme neanalyzovali. Myslím si ale, že to souvisí s transparentností. Netýká se to jen Mety. Tyto platformy rozhodují – kolik bude reklama stát, jaký druh reklamy se určitému uživateli zobrazí a jaký ne, jak moderovat – uvnitř jedné velké černé skříňky (letového zapisovače). Nikdo neví, jak se ta rozhodnutí dělají. Neexistují mechanismy, jak na to dohlížet.

Často jsme slýchali argument, že firmy samy o sobě tvrdí, že jsou zprostředkovatelé, technologické společnosti k dispozici komukoli, kdo je chce použít. A víme, že tak to není. Data uživatelů využívají k doporučování obsahu a cílení reklam podle řady redakčních kritérií, jako při kurátorském výběru, a nikdo to nemůže prověřit.

Například prodej reklam inzerentům je naprosto neprůhledný systém. Inzerent reklamu koupí, dostane slib, že se obsah k uživateli dostane, ale neví, jestli se k němu skutečně dostává. Stejně tak my výzkumníci, novináři a veřejné instituce nevíme, jak se obsah šíří.

Algoritmy jsou také černá skříňka. Můžeme udělat pár testů, ale vždycky jen na experimentální úrovni, protože žádný nástroj, který by to umožňoval, neexistuje. Už za normálních okolností je to dost vážné, protože platforma vládne toku informací ve společnosti. Když to ale uplatníte na volební souboj, je to ještě vážnější. Je možné, že kandidáti soupeří za nerovných podmínek.

GV: Jak hodnotíte práci volební justice v této kampani? Nedávno jsme byli svědky soudní přetahované o to, zda kanál na WhatsAppu podporující Lulu stáhnout a pak znovu obnovit.

NS: O STF [Supremo Tribunal Federal] está no centro do debate sobre as eleições. Alguns ministros que estão no TSE são ministros também do STF, então, a discussão tem sido bastante atravessada por essa disputa de poder dentro dessas instituições. O que a gente tem tentado fazer é entregar dados seguindo o rigor científico. A gente tem notado que as plataformas têm uma estratégia de política de cooperação e de transparência que funciona quase como um discurso de relações públicas e, na prática, não necessariamente se confirma quando se vai fiscalizar. Existe um discurso, ‘Vamos cooperar, vamos fornecer dados, vamos garantir a isonomia, vamos garantir transparência, vamos garantir o cumprimento das normas,’ e o que a gente vê é que se traduz pouco em algo concreto. A gente chama isso de transparência de fachada ou de governança de fachada – governance washing . Por exemplo, nós lançamos um estudo falando sobre anúncios que buscam deslegitimar o processo eleitoral. Vários anúncios que atacavam explicitamente as urnas, falando que as urnas eram fraudulentas, que tinham problemas de software, promovidos por terceiros, em alguns casos por candidatos, e a plataforma simplesmente deixou circular. Porque isso se converte em receita. São empresas poderosíssimas, do ponto de vista econômico, do ponto de vista político, geopolítico, que têm poder de distribuir, recomendar conteúdo e decidir o que pode e o que não pode, em função dos interesses privados.

NS: O STF [Supremo Tribunal Federal] está no centro do debate sobre as eleições. Alguns ministros que estão no TSE são ministros também do STF, então, a discussão tem sido bastante atravessada por essa disputa de poder dentro dessas instituições. O que a gente tem tentado fazer é entregar dados seguindo o rigor científico.

A gente tem notado que as plataformas têm uma estratégia de política de cooperação e de transparência que funciona quase como um discurso de relações públicas e, na prática, não necessariamente se confirma quando se vai fiscalizar. Existe um discurso, ‘Vamos cooperar, vamos fornecer dados, vamos garantir a isonomia, vamos garantir transparência, vamos garantir o cumprimento das normas,’ e o que a gente vê é que se traduz pouco em algo concreto.

A gente chama isso de transparência de fachada ou de governança de fachada – governance washing .

Por exemplo, nós lançamos um estudo falando sobre anúncios que buscam deslegitimar o processo eleitoral. Vários anúncios que atacavam explicitamente as urnas, falando que as urnas eram fraudulentas, que tinham problemas de software, promovidos por terceiros, em alguns casos por candidatos, e a plataforma simplesmente deixou circular. Porque isso se converte em receita.

São empresas poderosíssimas, do ponto de vista econômico, do ponto de vista político, geopolítico, que têm poder de distribuir, recomendar conteúdo e decidir o que pode e o que não pode, em função dos interesses privados.

NS: STF [Nejvyšší federální soud] je během těchto voleb v centru debaty. Někteří jeho soudci zasedají také ve volebním soudu (TSE), takže diskusi silně prostupuje mocenský spor uvnitř těchto institucí. My se snažíme přinášet fakta s vědeckou důkladností. Všímáme si, že platformy mají strategii spolupráce a transparentnosti, která funguje skoro jako projev pro public relations a v praxi se při kontrole nemusí potvrdit. Zní to takhle: „Budeme spolupracovat, poskytneme data, zaručíme rovnost, transparentnost, dodržování pravidel,“ a my vidíme, že se z toho do konkrétních kroků promítne jen málo. Říkáme tomu transparentnost nebo správa na oko – governance washing. Vydali jsme například studii o reklamách, které se snaží zpochybnit legitimitu volebního procesu. Řadu reklam, které otevřeně útočily na volební urny a tvrdily, že došlo k podvodu nebo k problémům se softwarem, propagovaly třetí strany, v některých případech kandidáti, a platforma je nechala kolovat. Protože se to mění v příjmy. Jde o velmi mocné firmy z hlediska ekonomického, politického i geopolitického. Mají moc šířit a doporučovat obsah a rozhodovat, co je dovoleno a co ne, podle soukromých zájmů.

NS: STF [Nejvyšší federální soud] je během těchto voleb v centru debaty. Někteří jeho soudci zasedají také ve volebním soudu (TSE), takže diskusi silně prostupuje mocenský spor uvnitř těchto institucí. My se snažíme přinášet fakta s vědeckou důkladností.

Všímáme si, že platformy mají strategii spolupráce a transparentnosti, která funguje skoro jako projev pro public relations a v praxi se při kontrole nemusí potvrdit. Zní to takhle: „Budeme spolupracovat, poskytneme data, zaručíme rovnost, transparentnost, dodržování pravidel,“ a my vidíme, že se z toho do konkrétních kroků promítne jen málo.

Říkáme tomu transparentnost nebo správa na oko – governance washing.

Vydali jsme například studii o reklamách, které se snaží zpochybnit legitimitu volebního procesu. Řadu reklam, které otevřeně útočily na volební urny a tvrdily, že došlo k podvodu nebo k problémům se softwarem, propagovaly třetí strany, v některých případech kandidáti, a platforma je nechala kolovat. Protože se to mění v příjmy.

Jde o velmi mocné firmy z hlediska ekonomického, politického i geopolitického. Mají moc šířit a doporučovat obsah a rozhodovat, co je dovoleno a co ne, podle soukromých zájmů.

GV: Což nás přivádí k dalšímu silně zpolitizovanému tématu v Brazílii: k regulaci sociálních sítí. Krajní pravice tomu říká cenzura, jiné skupiny tvrdí, že je nutná. Dostává to s tím, co vidíme v této kampani, nový rozměr?

NS: A decisão do STF pela inconstitucionalidade parcial do artigo 19 do Marco Civil , que até então eximia as plataformas de responsabilidade pelo conteúdo publicado por terceiros, trouxe um novo capítulo para a discussão sobre regulação. As plataformas são hoje passíveis de responsabilização no Brasil pelo conteúdo de terceiros, mas a gente não pode pensar em qualquer tipo de regulamentação, sem falar de transparência. Tem normas, tem deveres e uma série de condições para que elas possam operar, e nenhuma norma funciona se nós não tivermos mecanismos para garantir que está sendo cumprida. E, em caso de não cumprimento, aplicar algum tipo de sanção ou de banimento. São empresas privadas tomando decisões de acordo com interesses que conhecemos em parte, mas não sabemos como elas são tomadas, como impactam, se favorecem um lado ou não. Não é censura, proibir conteúdos, nada disso, mas criar regras e colocar essas empresas como parte do debate público, porque elas têm um papel central para o debate público. Nós fizemos dezenas de estudos sobre anúncios fraudulentos que as plataformas deixam circular – conteúdos com fraude, golpes, que querem roubar dados, dinheiro da população, propaganda enganosa. A ideia é fazer com que normas, leis que existem no mundo offline sejam aplicadas às redes sociais reais, para que os usuários estejam em um ambiente seguro. O que nós temos visto é que as redes sociais, as plataformas, as big techs, não são capazes hoje de oferecer um ambiente seguro para os usuários e, em caso de contextos eleitorais, como é o caso do Brasil agora, elas não são capazes de garantir condições de transparência, de conformidade com as normas que o Brasil estabelece.

NS: A decisão do STF pela inconstitucionalidade parcial do artigo 19 do Marco Civil , que até então eximia as plataformas de responsabilidade pelo conteúdo publicado por terceiros, trouxe um novo capítulo para a discussão sobre regulação. As plataformas são hoje passíveis de responsabilização no Brasil pelo conteúdo de terceiros, mas a gente não pode pensar em qualquer tipo de regulamentação, sem falar de transparência.

Tem normas, tem deveres e uma série de condições para que elas possam operar, e nenhuma norma funciona se nós não tivermos mecanismos para garantir que está sendo cumprida. E, em caso de não cumprimento, aplicar algum tipo de sanção ou de banimento.

São empresas privadas tomando decisões de acordo com interesses que conhecemos em parte, mas não sabemos como elas são tomadas, como impactam, se favorecem um lado ou não. Não é censura, proibir conteúdos, nada disso, mas criar regras e colocar essas empresas como parte do debate público, porque elas têm um papel central para o debate público.

Nós fizemos dezenas de estudos sobre anúncios fraudulentos que as plataformas deixam circular – conteúdos com fraude, golpes, que querem roubar dados, dinheiro da população, propaganda enganosa. A ideia é fazer com que normas, leis que existem no mundo offline sejam aplicadas às redes sociais reais, para que os usuários estejam em um ambiente seguro.

O que nós temos visto é que as redes sociais, as plataformas, as big techs, não são capazes hoje de oferecer um ambiente seguro para os usuários e, em caso de contextos eleitorais, como é o caso do Brasil agora, elas não são capazes de garantir condições de transparência, de conformidade com as normas que o Brasil estabelece.

NS: Rozhodnutí Nejvyššího soudu o částečné protiústavnosti článku 19 Marco Civil, který až donedávna zbavoval platformy odpovědnosti za obsah zveřejněný třetími stranami, otevřelo v této diskusi novou kapitolu. Platformy teď v Brazílii mohou nést odpovědnost za obsah třetích stran. O regulaci ale nemůžeme mluvit bez transparentnosti. Existují pravidla, povinnosti a řada podmínek, které platformy musejí splnit, aby mohly fungovat. Nic z toho ale nefunguje, pokud nemáme mechanismy, jak dodržování zajistit. A pokud je nedodržují, uplatnit nějakou sankci nebo zákaz. Jde o firmy, které rozhodují podle zájmů, jež známe jen zčásti. Nevíme, jak se jejich rozhodnutí dělají, jaký mají dopad a jestli nadržují jedné straně, nebo ne. Nejde o cenzuru, zakazování obsahu, nic takového. Jde o vytvoření pravidel a o to, aby se tyto firmy staly součástí veřejné debaty, protože ve veřejném diskurzu hrají ústřední roli. Udělali jsme desítky studií o podvodných reklamách, které platformy nechaly kolovat – obsah s podvody, podvody typu phishing a podvody, jejichž cílem je ukrást peníze, i klamavou reklamu. Smyslem je, aby se pravidla a zákony, které už platí ve světě offline, uplatňovaly i na sociálních sítích, aby uživatelé měli bezpečné prostředí. Vidíme, že sociální sítě, platformy a velké technologické firmy nedokážou svým uživatelům nabídnout bezpečný prostor. A ve volebních situacích, jako je teď ta brazilská, nedokážou zaručit transparentní podmínky v souladu s pravidly, která Brazílie stanovila.

NS: Rozhodnutí Nejvyššího soudu o částečné protiústavnosti článku 19 Marco Civil, který až donedávna zbavoval platformy odpovědnosti za obsah zveřejněný třetími stranami, otevřelo v této diskusi novou kapitolu. Platformy teď v Brazílii mohou nést odpovědnost za obsah třetích stran. O regulaci ale nemůžeme mluvit bez transparentnosti.

Existují pravidla, povinnosti a řada podmínek, které platformy musejí splnit, aby mohly fungovat. Nic z toho ale nefunguje, pokud nemáme mechanismy, jak dodržování zajistit. A pokud je nedodržují, uplatnit nějakou sankci nebo zákaz.

Jde o firmy, které rozhodují podle zájmů, jež známe jen zčásti. Nevíme, jak se jejich rozhodnutí dělají, jaký mají dopad a jestli nadržují jedné straně, nebo ne. Nejde o cenzuru, zakazování obsahu, nic takového. Jde o vytvoření pravidel a o to, aby se tyto firmy staly součástí veřejné debaty, protože ve veřejném diskurzu hrají ústřední roli.

Udělali jsme desítky studií o podvodných reklamách, které platformy nechaly kolovat – obsah s podvody, podvody typu phishing a podvody, jejichž cílem je ukrást peníze, i klamavou reklamu. Smyslem je, aby se pravidla a zákony, které už platí ve světě offline, uplatňovaly i na sociálních sítích, aby uživatelé měli bezpečné prostředí.

Vidíme, že sociální sítě, platformy a velké technologické firmy nedokážou svým uživatelům nabídnout bezpečný prostor. A ve volebních situacích, jako je teď ta brazilská, nedokážou zaručit transparentní podmínky v souladu s pravidly, která Brazílie stanovila.

GV: A mohly by všechny prvky, které jste právě zmínila, ve vážnějším scénáři rozhodnout volby a změnit vládu v zemi?

NS: Certamente. Quando nós vemos, por exemplo, gastos de campanhas eleitorais, vemos que as campanhas investem massivamente nas redes sociais. As redes sociais são um termômetro e as orientam enormemente. No portal do TSE, a gente vê esses gastos e estamos falando de cifras de milhões de reais. São investimentos bastante consideráveis. Um grande divisor de águas foi [o escândalo da] Cambridge Analytica, que usou dados de milhões de usuários para manipular eleições e resultados. Já estamos acumulando quase uma década, de um certo consenso de que parte das eleições se jogam nas redes sociais, que podem sim mudar o voto das pessoas, influenciar. Isso se aplicou durante muitas décadas à mídia de maneira geral, e as redes sociais trazem um grau de sofisticação, de refinamento porque o conteúdo é hiperpersonalizado. O que uma pessoa recebe não é o mesmo que outra de outro perfil. É um grau de refinamento e de capacidade de persuasão capaz de mudar a percepções sobre eleições e candidatos.

NS: Certamente. Quando nós vemos, por exemplo, gastos de campanhas eleitorais, vemos que as campanhas investem massivamente nas redes sociais. As redes sociais são um termômetro e as orientam enormemente. No portal do TSE, a gente vê esses gastos e estamos falando de cifras de milhões de reais. São investimentos bastante consideráveis.

Um grande divisor de águas foi [o escândalo da] Cambridge Analytica, que usou dados de milhões de usuários para manipular eleições e resultados. Já estamos acumulando quase uma década, de um certo consenso de que parte das eleições se jogam nas redes sociais, que podem sim mudar o voto das pessoas, influenciar. Isso se aplicou durante muitas décadas à mídia de maneira geral, e as redes sociais trazem um grau de sofisticação, de refinamento porque o conteúdo é hiperpersonalizado. O que uma pessoa recebe não é o mesmo que outra de outro perfil. É um grau de refinamento e de capacidade de persuasão capaz de mudar a percepções sobre eleições e candidatos.

NS: Určitě. Když se podíváme například na výdaje politických kampaní, vidíme, že do sociálních sítí investují obrovské částky. Sociální sítě jsou teploměr, podle kterého se kampaně řídí. Na portálu volebního soudu vidíme, kolik se utratilo, a mluvíme o milionech realů [brazilská měna]. To jsou značné částky. Velkým předělem byl skandál Cambridge Analytica, při kterém se data milionů uživatelů použila k manipulaci výsledku voleb. Už skoro deset let panuje určitá shoda, že se část voleb odehrává na sociálních sítích a že ty skutečně mohou lidem změnit hlas a ovlivnit je. Po mnoho let to platilo o médiích obecně, ale se sociálními sítěmi to získalo jistou sofistikovanost a vytříbenost, protože obsah je hyperpersonalizovaný. Co dostane jeden člověk, není totéž, co dostane jiný s odlišným profilem. Taková míra vytříbenosti a přesvědčovací síly dokáže změnit, jak lidé vnímají volby a kandidáty.

NS: Určitě. Když se podíváme například na výdaje politických kampaní, vidíme, že do sociálních sítí investují obrovské částky. Sociální sítě jsou teploměr, podle kterého se kampaně řídí. Na portálu volebního soudu vidíme, kolik se utratilo, a mluvíme o milionech realů [brazilská měna]. To jsou značné částky.

Velkým předělem byl skandál Cambridge Analytica, při kterém se data milionů uživatelů použila k manipulaci výsledku voleb. Už skoro deset let panuje určitá shoda, že se část voleb odehrává na sociálních sítích a že ty skutečně mohou lidem změnit hlas a ovlivnit je. Po mnoho let to platilo o médiích obecně, ale se sociálními sítěmi to získalo jistou sofistikovanost a vytříbenost, protože obsah je hyperpersonalizovaný. Co dostane jeden člověk, není totéž, co dostane jiný s odlišným profilem. Taková míra vytříbenosti a přesvědčovací síly dokáže změnit, jak lidé vnímají volby a kandidáty.

GV: Jaké poučení si z těchto voleb v Brazílii můžeme vzít?

NS: Vermos plataformas não só como intermediárias, mas como quem decide o que as pessoas vão ver. Elas não são apenas transmissoras de informação, não fazem apenas a mediação. Elas decidem, elas fazem a curadoria, elas usam os nossos dados para isso. E nós não temos a menor ideia de como isso é feito. Eu acho que a gente precisa ter em mente, a partir dessa eleição e de outras experiências também, que esse é um problema global. Estamos falando de eleições no Brasil, mas o que a gente vê é a repetição de problemas que já vimos em eleições passadas, com mais ou menos gravidade. São empresas que atuam de maneira global. A maior parte, empresas americanas, que atuam com interesses privados, em alguns casos, abertamente associada ao governo dos Estados Unidos, com relações amplamente reportadas com líderes do governo americano. E não temos nenhum tipo de fiscalização, de transparência, mundialmente, eficaz.

NS: Vermos plataformas não só como intermediárias, mas como quem decide o que as pessoas vão ver. Elas não são apenas transmissoras de informação, não fazem apenas a mediação. Elas decidem, elas fazem a curadoria, elas usam os nossos dados para isso. E nós não temos a menor ideia de como isso é feito.

Eu acho que a gente precisa ter em mente, a partir dessa eleição e de outras experiências também, que esse é um problema global.

Estamos falando de eleições no Brasil, mas o que a gente vê é a repetição de problemas que já vimos em eleições passadas, com mais ou menos gravidade. São empresas que atuam de maneira global. A maior parte, empresas americanas, que atuam com interesses privados, em alguns casos, abertamente associada ao governo dos Estados Unidos, com relações amplamente reportadas com líderes do governo americano. E não temos nenhum tipo de fiscalização, de transparência, mundialmente, eficaz.

NS: Že se na platformy můžeme dívat nejen jako na zprostředkovatele, ale jako na ty, kdo vládnou tomu, co lidé uvidí. Informace jen nepředávají, jen nezprostředkovávají. Rozhodují, vybírají a používají k tomu naše data. A my nemáme nejmenší tušení, jak to dělají. Myslím, že z těchto voleb i z dalších zkušeností si musíme zapamatovat, že jde o globální problém. Mluvíme o volbách v Brazílii, ale vidíme, jak se opakují problémy, které jsme už viděli v minulých volbách, s větší či menší vážností. Jde o firmy, které působí po celém světě. Většinou jsou americké, jednají v soukromých zájmech a mají široce popsané vazby na představitele americké vlády. A nemáme žádný druh dohledu ani transparentnosti, který by celosvětově fungoval.

NS: Že se na platformy můžeme dívat nejen jako na zprostředkovatele, ale jako na ty, kdo vládnou tomu, co lidé uvidí. Informace jen nepředávají, jen nezprostředkovávají. Rozhodují, vybírají a používají k tomu naše data. A my nemáme nejmenší tušení, jak to dělají.

Myslím, že z těchto voleb i z dalších zkušeností si musíme zapamatovat, že jde o globální problém.

Mluvíme o volbách v Brazílii, ale vidíme, jak se opakují problémy, které jsme už viděli v minulých volbách, s větší či menší vážností. Jde o firmy, které působí po celém světě. Většinou jsou americké, jednají v soukromých zájmech a mají široce popsané vazby na představitele americké vlády. A nemáme žádný druh dohledu ani transparentnosti, který by celosvětově fungoval.