Energie ze západu na východ, výpočty z východu na západ: co čínský digitální řád stojí Ujgury

Peking nazývá ujgurský region „národní strategickou bezpečnostní základnou energie a surovin“

Původně publikováno na Global Voices

Průmyslový park cloud computingu v Karamaji v ujgurském regionu. Snímek obrazovky ze stanice Xinjiang Radio and Television. Fair use.

Tento příspěvek patří do říjnové série Global Voices Spotlight 2026 „Big Tech a autoritářství“. Zkoumáme v ní, jak velké technologické firmy autoritářským vládám a praktikám pomáhají i jak je brzdí a jak tyto volby ovlivňují globální Jih. Tuto práci můžete podpořit darem zde.

Čtrnáctého září se v Urumči, hlavním městě čínského ujgurského regionu, za zavřenými dveřmi sešli ministři a vysocí úředníci. Bylo to v předvečer Fóra digitální ekonomiky Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) 2026. Setkání se prezentovalo jako technické a rozvojové cvičení, na němž účastníci jednali o digitální infrastruktuře, průmyslové proměně, umělé inteligenci, správě dat a ekonomické hodnotě dat. Celé fórum se konalo pod heslem „Podporovat datovou propojenost ŠOS, utvářet budoucnost s AI“.

Volba Urumči nebyla náhodná. Čínští představitelé staví ujgurský region do role pozemní brány, kterou se čínská digitální infrastruktura, výpočetní kapacity, datové systémy a technické standardy mohou rozšířit do Střední Asie a na širší euroasijský trh. Uspořádání fóra v Urumči zároveň pomáhá Pekingu předělat region, který si svět spojuje s masovým sledováním a závažným porušováním lidských práv, ve výkladní skříň inovací, otevřenosti a prosperity.

Ta strategie stojí i na energii. Peking ujgurský region dlouho bral jako zdroj ropy, plynu, uhlí a elektřiny pro zbytek Číny. Teď ho přebaluje na zdroj obrovského výpočetního výkonu, který potřebuje umělá inteligence (AI). Nová digitální ekonomika se staví na staré ekonomice vytěžování.

Pro Ujgury má tato proměna cenu ekonomickou, politickou, sociální i fyzickou. Jejich vlast dodává půdu, uhlí, plyn, elektřinu a čím dál víc i výpočetní výkon, zatímco oni sami mají jen malou kontrolu nad projekty, zisky i nad tím, jak se nakládá s jejich daty. To, co Peking předvádí jako technologický rozvoj, může prohloubit vytěžování i kontrolu, včetně státem řízených přesunů pracovních sil, ztráty obživy vázané na půdu, průmyslového znečištění a všudypřítomného digitálního sledování.

Digitální technologie se v ujgurské vlasti už používají ke sledování pohybu, komunikace, náboženské praxe i běžného společenského chování. Tahle historie — a utrpení, které způsobila — ve veřejném jazyce fóra chyběla. Místo toho představitelé líčili digitální proměnu regionu jako příslib modernizace.

Od prohlášení ke stálé mašinérii

Podle čínského Národního úřadu pro data se zasedání za zavřenými dveřmi 14. září zúčastnili představitelé členských států ŠOS a dalších partnerských zemí. Devět členů ŠOS — Bělorusko, Čína, Írán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Pákistán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán — se shodlo na Ministerském prohlášení ŠOS o digitální ekonomice 2026.

Účastníci také sestavili Seznam prioritních položek a záměrů spolupráce v digitální ekonomice ŠOS na roky 2026–2027 (上合组织数字经济领域重点合作事项和意向清单 (2026—2027)). Obsahuje téměř 20 záměrů spolupráce ve více než 10 odvětvích, mimo jiné v digitální infrastruktuře, zemědělství, výrobě, energetice, dopravě a logistice, prevenci katastrof, školství, zdravotnictví a budování kapacit.

Větší váhu než jedno prohlášení má institucionální struktura za celou akcí. Od prvního Fóra digitální ekonomiky ŠOS v Tchien-ťinu v roce 2025 k ní patří platforma pro spolupráci, která vývoj sleduje každý měsíc, projekty hodnotí každé čtvrtletí a každých šest měsíců pořádá dvoustranné nebo mnohostranné výměny. Jinými slovy: systém aktivně páruje čínské technologie, standardy a služby s politikami a infrastrukturními potřebami států ŠOS.

Výzva k podávání příspěvků do sbírky pro rok 2026 hledala příklady spolupráce v oblasti 5G, cloud computingu, datových center, přeshraničních kabelů, umělé inteligence, digitální identity, chytrých měst a digitální státní správy, přeshraničních datových toků a technologií datové bezpečnosti. Na srpnové tiskové konferenci úřady prozradily, že sbírka úspěšných případů za rok 2025 zahrnovala čínsko-uzbecký „digitální a inteligentní přístav“, čínsko-ruský důvěryhodný datový prostor pro obchod, čínsko-pákistánskou datovou platformu pro financování automobilů a čínskou podporu datové burzy v kazachstánské Astaně. Čínské a kazachstánské železniční instituce také propojují data a předběžně prověřují nákladní dokumenty pro transkaspickou trasu.

Proč Urumči?

Čínští představitelé na srpnové tiskové konferenci uvedli, že ujgurský region má 19 hraničních přechodů, tři regionální mezinárodní telekomunikační brány a 28 přeshraničních optických kabelů směřujících do Střední Asie. Podle svých slov také usilují o přímý připojovací bod na národní internetovou páteř a o plnohodnotnou mezinárodní komunikační bránu v regionu.

Ambice sahají daleko za samotné propojení. Regionální představitelé ohlásili plány postavit v Urumči a okolí velké výpočetní klastry, včetně klastrů s desítkami tisíc — a časem stovkami tisíc — akceleračních karet. Deklarovaným cílem je udělat z města výpočetní uzel pro trhy Střední Asie a širší Eurasie a podpořit vývoz výpočetního výkonu a AI tokenů.

Prozradili také plán vytvořit regionální alianci na podporu digitálních standardů, s pravidelnými technickými školeními a sladěním certifikačních systémů, aby čínské standardy sloužily jako „prioritní reference“ pro středoasijskou infrastrukturu. Takové standardy mohou rozhodovat o tom, kdo ovládá data, jak spolu systémy komunikují a jaké formy státního přístupu se zabudují do datových center, systémů digitální identity, chytrých měst a vládních databází.

Výzkumníci už dlouho označují ŠOS za fórum, přes které Čína a Rusko prosazují státocentrické představy o „internetové suverenitě“. Jedna akademická studie čínské strategie kybernetických norem ho popisuje jako nástupiště pro normy, které upřednostňují státní kontrolu, informační bezpečnost a stabilitu režimu, často na úkor transparentnosti, odpovědnosti a lidských práv. Sladění digitálních pravidel a standardů je tedy zároveň ekonomickou koordinací i pokusem utvářet architekturu digitální správy v regionu.

Energetická základna pod uzlem AI

Umělá inteligence se může zdát beztížná, její infrastruktura je ale velmi hmotná. Modely se trénují a provozují v datových centrech plných energeticky hladových procesorů, napojených na elektrické sítě a chladicí systémy. Mezinárodní energetická agentura to říká bez obalu: „Bez energie není AI.“ Odhaduje, že typické datové centrum zaměřené na AI spotřebuje tolik elektřiny jako 100 000 domácností, zatímco největší rozestavěná zařízení mohou spotřebovat dvacetkrát víc. Celosvětová poptávka datových center po elektřině se má mezi lety 2024 a 2030 víc než zdvojnásobit, převážně kvůli AI.

Čínská digitální strategie kopíruje starou geografii vytěžování. Po desetiletí přeprava plynu ze západu na východ, přenos elektřiny ze západu na východ a doprava uhlí ze západu na východ přesouvaly energii z vnitrozemských surovinových hranic k východním průmyslovým centrům. Aby připravil cestu datové ekonomice, předseda China Mobile Jang Ťie od roku 2023 veřejně vyzývá k rozšíření ukládání, zpracování, trénování a renderování východních dat v západní Číně.

Program „Východní data, západní výpočty“ přesouvá část výpočetní práce do západních regionů, kde půda a elektřina slouží poptávce jinde v Číně. V ujgurském regionu tak k plynovodům a vývozu uhlí a elektřiny přibývají na seznamu vytěžovaných přírodních zdrojů i datová centra a AI klastry.

Peking nazývá ujgurský region „národní strategickou bezpečnostní základnou energie a surovin“. Podle oficiálních čísel dosáhla jeho primární výroba energie v roce 2025 ekvivalentu 510 milionů metrických tun měrného uhlí a instalovaný výkon nových zdrojů energie přesáhl 170 milionů kilowattů. Elektřina se z regionu přenáší do více než 20 oblastí na úrovni provincií; zhruba třetina této vyvážené elektřiny se označuje za zelenou. Místní představitelé také čekají, že se region stane základnou „zelených výpočtů“, a plánují vyvážet výpočetní výkon a AI tokeny — jednotky, které zpracovávají jazykové modely — do Střední Asie.

Politicky staví označení ujgurské vlasti za národní „strategickou bezpečnostní základnu“ její zdroje do bezpečnostní agendy Pekingu. O půdě, těžbě, přenosu elektřiny a výpočetní infrastruktuře se rozhoduje a nejspíš bude rozhodovat shora, v systému, kterému vládne stát a velké podniky. Ujguři, kterým je smysluplná politická účast už teď odepřena, mají jen málo nezávislého prostoru napadnout využití půdy, škody na životním prostředí nebo rozdělování příjmů. Těžba energie a digitální správa se tak navzájem posilují: jedna dodává hmotnou sílu, druhá rozšiřuje schopnost státu sledovat a spravovat zemi i obyvatelstvo.

Doly, průmyslové parky, přenosové koridory a větrné a solární základny potřebují půdu a v suchém regionu i vzácnou vodu. Kde se zemědělská nebo pastevecká obživa přeorganizuje kolem státních projektů, hrozí dalším Ujgurům ztráta nezávislosti vázané na půdu, rozdělení rodin, nucené přesuny pracovních sil nebo pracovní umístění nařízená úředníky.

Veřejná data sice neukazují, kolik Ujgurů bylo vysídleno právě kvůli výstavbě energetiky a výpočetní infrastruktury, odborníci OSN na lidská práva ale v lednu 2026 varovali, že státem nařízené programy přesunu pracovních sil, které se týkají Ujgurů, nesou znaky donucování a mohou vést k vysídlení. Vyšetřování Sheffield Hallam University sledovalo státem vynucenou práci Ujgurů napříč solárním dodavatelským řetězcem, od těžby křemene a výroby polykrystalického křemíku poháněné uhlím až po výrobu solárních modulů.

Nálepka „zelené“ na datovém centru pro AI sama o sobě neznamená, že je jeho dodavatelský řetězec čistý nebo práce svobodná. Studie těžkoprůmyslových měst v regionu zdokumentovala vážné znečištění prachovými částicemi, nehodnotila však dopady datových center pro AI ani nezjišťovala zdravotní dopady konkrétně na Ujgury.

Digitální výkladní skříň postavená nad sledovacím státem

Představovat Urumči jako střed vlídné a otevřené digitální budoucnosti je hluboce rozporné.

Právě v ujgurském regionu čínské úřady vybudovaly jeden z nejdotěrnějších systémů technologicky podporované kontroly obyvatelstva na světě. Podle vyšetřování organizace Human Rights Watch shromažďovala Integrovaná platforma společných operací informace o jednotlivcích a označovala lidi k prověření na základě každodenních činností, od náboženského chování a rodinných vztahů po používání telefonu a společenské kontakty. I zákonné jednání se mohlo brát jako známka podezření.

Hodnocení Úřadu OSN pro lidská práva z roku 2022 také zdokumentovalo rozsáhlé sledování a vážná omezení soukromí, pohybu a projevu v regionu. Došlo k závěru, že rozsah svévolného a diskriminačního zadržování a souvisejících porušení vůči Ujgurům může představovat mezinárodní zločiny, zejména zločiny proti lidskosti.

Fórum ŠOS se nezabývalo závažnými otázkami práva na soukromí, nezávislého dohledu, algoritmické diskriminace, nápravy při zneužití, účasti občanské společnosti ani záruk proti státnímu sledování. O „správě dat“ se mluvilo hlavně jako o odemykání hodnoty, propojování trhů, slaďování standardů a usnadňování přeshraničních toků.

Úplný seznam projektů nebyl zveřejněn, takže dopady jednotlivých projektů na lidská práva zatím nelze plně posoudit. Kategorie spolupráce zahrnují chytrá města, digitální státní správu, digitální identitu, datové sady pro AI a platformy veřejných služeb — systémy, které dokážou rozšířit veřejné služby i moc státu. Dostupné důkazy neprokazují, že by projekty fóra vyvážely sledovací systémy používané proti Ujgurům.

Otázka nezní, zda digitální infrastruktura může přinést ekonomický užitek. Může. Otázka zní, čí pravidla ji budou řídit, kdo bude mít přístup k datům a jaká ochrana bude existovat, když se technologie obrátí proti lidem, kterým má údajně sloužit. Na transparentnosti záleží, ale chybí.

Fórum jako politické divadlo

Čínští představitelé mluvili o politickém účelu pořádání fóra v ujgurském regionu nezvykle otevřeně. Na srpnové tiskové konferenci ho vysoký regionální představitel označil za „velký politický úkol“ ve službách národní strategie a řekl, že má ukázat obraz sociální stability, hospodářského rozvoje, jednoty a spokojenosti obyvatel.

Fórum tak sloužilo dvěma souběžným cílům: hmotně propojit čínskou výpočetní infrastrukturu, datové systémy a technické standardy se sousedními státy; v rovině vyprávění nahradit pozornost věnovanou represím řízeným příběhem o technologiích a prosperitě. Urumči bylo místem konání i poselstvím. Peking předvedl region, kde se digitální nástroje používají ke třídění, sledování a trestání Ujgurů, jako důkaz, že jeho modelu digitálního rozvoje se dá důvěřovat i v zahraničí.

Proměna ujgurského regionu v euroasijský digitální uzel je zároveň vnějším rozšířením politické moci: nad infrastrukturou a daty i nad mezinárodním vyprávěním o tom, co se Ujgurům stalo.

Bez transparentnosti a posouzení dopadů na lidská práva nemohou vlády ani veřejnost smysluplně zhodnotit zúčastněné firmy, technologie, ujednání o sdílení dat ani rizika pro lidská práva. Bez takové kontroly může digitální spolupráce překlenout technologickou propast, jak slibují pořadatelé fóra; může ale také přenést starou vytěžovací hierarchii do éry AI a autoritářský model digitální správy tak hlouběji a hůř napadnutelně zakořenit i za hranicemi.