Palestince do digitální ekonomiky nepouštějí

Digitální vyloučení je vyloučení ekonomické a u Palestinců je záměrné

Původně vyšlo na Global Voices Advox

Snímek z videa „Gaza’s electricity crisis deepens as Israeli strikes threaten vital solar panels”, které na YouTube nahrála Al Jazeera English, užito jako fair use

Autor: Jalal Abukhater

Pro spoustu lidí na světě není digitální ekonomika abstraktní pojem, ale žitá skutečnost, která utváří každodenní život i práci. Když se řekne digitální ekonomika, většina lidí si vybaví podnikání, inovace a technologický pokrok. Pro Palestince ale otázka nezní, jestli digitální ekonomika existuje, nýbrž jestli se k ní vůbec smějí dostat a rovnocenně se zapojit do globální ekonomiky.

Organizace 7amleh nedávno vydala novou zprávu s názvem „Palestinian Accessibility to Digital Economy Platforms: Barriers, Gaps, and Adopted Policies to Overcome Them”. Popisuje v ní, jak Palestinci napříč historickou Palestinou narážejí na systematické překážky v přístupu k digitálním platebním systémům, k platformám elektronického obchodu i k práci na dálku. Výzkum otestoval zhruba 30 velkých digitálních služeb: pokoušel se v nich za reálných podmínek založit účet, ověřit ho a používat. Vycházel také z polostrukturovaných rozhovorů a z výpovědí Palestinců, kteří se v těchto systémech pohybují každý den.

Strukturální vyloučení

Zjištění zprávy znovu ukazují, že vyloučení Palestinců z digitální ekonomiky není náhodné ani technické, nýbrž strukturální. Záleží na tom proto, že digitální ekonomika se stala jedním z mála zbývajících prostorů, kde se Palestinci mohou pokusit obejít omezení pohybu, práce a přístupu, jež přinesly desítky let okupace a apartheidu. Pro mnoho mladých Palestinců nabízela práce na síti něco vzácného: možnost spojit se s vnějším světem, aniž by museli projít kontrolním stanovištěm.

I na internetu ale Palestinci narážejí na zdi. Zpráva zkoumá tři hlavní pilíře digitální ekonomiky: platební platformy, služby elektronického obchodu a platformy pro práci na dálku. Ve všech třech čelí Palestinci vrstveným překážkám, které vytvářejí pravidla platforem, omezení v telekomunikacích, vyloučení z finančních služeb a širší politická situace. Jejich účast v globální ekonomice to zásadně omezuje.

Nejnázorněji je to vidět na digitálních platbách. Palestinci na okupovaném Západním břehu a v Gaze zůstávají vyloučeni z PayPalu, přestože se to roky snaží změnit a přestože služba běžně funguje izraelským občanům včetně osadníků, kteří nelegálně žijí v osadách na Západním břehu. Palestinští živnostníci i firmy se kvůli tomu musí spoléhat na drahé zprostředkovatele, neformální převodní systémy nebo nestabilní náhražky, které jim ukrajují podstatnou část příjmu.

Pro generaci, která je čím dál víc závislá na práci na internetu, je nemožnost dostat se k základním finančním nástrojům zničující. Grafik v Gaze si přes globální platformy zakázku sehnat dokáže, ale bezpečně a spolehlivě dostat zaplaceno je pro něj problém. Přístup teoreticky existuje, skutečná účast je ale v praxi zablokovaná.

Nerovná infrastruktura

Infrastruktura tyhle nerovnosti prohlubuje. Palestinci nemají vlastní telekomunikační sektor pod kontrolou a dál narážejí na tvrdá omezení v přístupu ke kmitočtům, v rozvoji sítí i v digitální infrastruktuře. Zatímco Izraelci využívají vyspělé připojení 4G a 5G, Palestinci na Západním břehu získali v posledních letech jen omezené 3G a Gaza zůstává už roky odkázaná převážně na zastaralou síť 2G. Následky jsou okamžité: nestabilní internet přímo podráží práci na dálku i vztahy s klienty a zároveň vážně narušuje komunikaci, vzdělávání i elektronický obchod.

V Gaze se z těchto strukturálních omezení stala přímá destrukce. Starší zpráva 7amleh nazvaná „The Impact of the Gaza Blockade and the Destruction of Telecommunications Infrastructure on the Digital Economy Amidst Genocide” doložila, jak cílené zásahy do telekomunikační a energetické infrastruktury od října 2023 přivedly digitální ekonomiku Gazy na pokraj kolapsu.

Poslední průběžné rychlé posouzení škod a potřeb v Gaze a na Západním břehu (Gaza and West Bank Interim Rapid Damage and Needs Assessment), které v dubnu 2026 zveřejnily Evropská unie a OSN, zjistilo, že 81 procent telekomunikační sítě v Gaze bylo zcela zničeno, 12 procent částečně poškozeno a jen 7 procent poškozeno minimálně. Internetový provoz v Gaze klesl jen za říjen 2023 o víc než 80 procent a od té doby se nezotavil.

Digitální záchranné lano

Uprostřed genocidy, hladu, vysídlení a výpadků proudu se Palestinci přesto snažili dál pracovat. Výzkum provedený v době hladomoru v červenci 2024, do něhož se zapojilo přes 180 lidí pracujících digitálně ve městě Gaza a jinde v Pásmu Gazy, zachytil svědectví, na která se těžko zapomíná. Lidé popisovali, že přístup k notebooku, ke zdroji elektřiny nebo k internetovému signálu kladli téměř nade vše ostatní, protože práce na síti pro ně byla posledním spojením s přežitím, důstojností a nadějí.

Živnostníci se scházeli v provizorních coworkinzích na solární pohon, aby si pár hodin denně nabili zařízení a chytili slabý signál. Jiní chodili dlouhé vzdálenosti a hledali připojení, aby stihli odevzdat zakázku nebo odpovědět klientům, než signál zase ztratí.

Jedno je ale potřeba říct jasně: tuhle houževnatost není na místě romantizovat. Odráží prostě to, že jiná možnost není. Práce na dálku byla pro ekonomiku Gazy zásadní záchranou už před říjnem 2023. Tisíce Palestinců pracovaly přes platformy jako Upwork a Fiverr v programování, grafice, překladech a digitálním marketingu. Palestinský sektor informačních a komunikačních technologií zaměstnával téměř 9 000 lidí ve zhruba 700 firmách a tvořil asi 4 procenta palestinského HDP. Pro spoustu mladých Palestinců, kteří narážejí na omezení pohybu a na nezaměstnanost, se digitální práce stala jednou z mála schůdných ekonomických cest.

Po Palestincích se přitom chce, aby v globální digitální ekonomice obstáli v konkurenci, přestože se jim upírá rovnocenná infrastruktura, rovný přístup k platbám, svoboda pohybu i stabilní dodávka elektřiny.

Cena okupace

Debata o digitálních právech Palestinců se často točí kolem cenzury a projevu na internetu. Tyhle otázky zůstávají zásadní. Digitální práva jsou ale i právy ekonomickými. Určují, kdo může pracovat, obchodovat, budovat firmy, přijímat platby a uživit se. Jak se stále větší část světa přesouvá na internet, znamená vyloučení z digitálních platforem čím dál víc vyloučení z ekonomického života jako takového.

Technologické firmy nemohou dál brát vyloučení Palestinců jako druhořadý problém nebo jako nešťastný vedlejší účinek „složité situace”. Pravidla platforem jsou politická, když jedné skupině obyvatel přístup soustavně upírají a druhé, která žije pod stejnou územní kontrolou, ho umožňují. Digitální infrastruktura je politická, když se okupovanému obyvatelstvu upírá svrchovanost nad sítěmi, na nichž závisí jeho přežití. Pro Palestince jde u digitálního přístupu nakonec o právo podílet se na moderním ekonomickém a veřejném životě za stejných podmínek.