„Už to nevydržíme“: pouliční prodavači na Haiti protestují proti válce gangů

„Vládo, řekni něco… potřebujeme spravedlnost, potřebujeme bezpečí… zabíjí nás hlad“

Původně publikováno na Global Voices

Snímek obrazovky z videa „Gwo lòbèy pete devan PRIMATI, machann Would kò yo atè pou rele dèyè PM Alix Fils Aime“ („Před úřadem premiéra vypukla velká vřava; pouliční prodavači protestovali proti premiérovi Alixi Fils-Aimému“), které 11. září 2026 nahrál na YouTube kanál Tripotay Lakay. Citace v rámci fair use.

Tento příspěvek patří do zářijové série Global Voices Spotlight 2026 „Protest v demokracii“. Chceme v ní prozkoumat mnoho podob protestu, taktiky, jimiž mu státy berou legitimitu a potlačují ho, i složitý vztah mezi protestem a demokracií. Tuto práci můžete podpořit darem zde.

Chronická nestabilita a chybějící infrastruktura na Haiti odrazují zahraniční investory, kteří by mohli vytvořit pracovní místa. Motorem haitské ekonomiky je proto neformální sektor. Živí se v něm a rodiny z něj zaopatřují mnozí obchodníci, převážně ženy.

Nejzřetelněji je to vidět v hlavním městě. Místní průmysl sice existuje, ale je příliš malý, aby dal lidem dost práce. Port-au-Prince tak funguje jako ostatní velká města na ostrově: jako obrovské tržiště pod širým nebem. Pouliční prodavači se rozkládají všude — na silnicích a chodnících, před domy a sklady, na rušných místech u autobusových nádraží, v obchodních čtvrtích i u úřadů. Prodávají potraviny, zemědělské plodiny, ovoce a zeleninu, jídlo z pouličních stánků, kosmetiku, léky a všemožné dovážené zboží, nové i použité.

Kvůli sílící aktivitě gangů jsou ale dva hlavní kraje, které Port-au-Prince zásobují jídlem, odříznuté. Obě velké silnice vedoucí na jih a na sever ovládají různé skupiny zločinecké koalice Viv Ansanm. Na trasách zřídily nelegální mýtné kontroly, kde vydírají řidiče i prodavače.

Na těchto silnicích často propukají násilné střety a venkovští zemědělci, kteří se snaží dovézt úrodu na trh, jsou v neustálém ohrožení života. Poplatky gangům vyhnaly ceny potravin vzhůru a domácí zemědělská produkce prudce klesla. Klíčová zemědělská centra v departementu Artibonite a v části departementu Centre teď ovládají gangy. Ozbrojené skupiny vyhánějí zemědělce, ničí úrodu a vypalují domy.

S tím, jak se násilí gangů šíří zemí, patří neformální prodavači z chudých čtvrtí k nejvíc zasaženým. Gangy vypálily veřejná tržiště a zničily obchody i zásoby. Z běžných prodejních míst se staly nebezpečné zóny pod neustálou palbou a prodavači z nich museli odejít. Mnohým vyrabovali nebo vypálili domy, přežili fyzické násilí a přišli o blízké. Nespočet drobných obchodníků, kteří přišli o všechno, skončil v táborech pro vysídlené.

Od začátku srpna a po celé září 2026 protestují desítky neformálních prodavačů, kteří dřív obchodovali v místech jako Marché Salomon, Portail Léogâne a Champ de Mars. Vystupují jako Collectif des Citoyens du Secteur Informel Haïtien et des Petites Entreprises (CCIHPE) a doufají, že získají podporu haitské vlády.

Zatímco prodavači protestují, násilné útoky pokračují. V horské venkovské obci Kenscoff, významném zemědělském centru, se násilí gangů mezi 23. a 24. srpnem vystupňovalo. Zemřely desítky lidí a přes 60 jich bylo uneseno.

Uprostřed pokračujícího řádění gangů vláda a Prozatímní volební rada (CEP) zahájily volební proces. Otevřely registraci voličů i kandidátů a všeobecné volby stanovily na 13. prosince. Nad nadcházejícími volbami ale visí nejistota, protože velké části Port-au-Prince i dalších oblastí zůstávají v rukou gangů.

Marché Salomon a Portail Léogâne patřily k oblastem, které utrpěly těžké útoky gangů. Marché Salomon leží na jihu Port-au-Prince, asi dva až tři kilometry od dvou hlavních bašt gangů — Grand Ravine a Village de Dieu. Ty ovládají vůdci gangů Renel Destina, přezdívaný „Kaporal Lapli“ nebo „Ti Lapli“, a Johnson André, přezdívaný „Izo 5 Second“, oba členové Viv Ansanm.

Stejně je na tom Champ de Mars, velké veřejné náměstí obklopené několika vládními budovami včetně Národního paláce. Kdysi rušné místo odpočinku, kde měli prodavači vyhrazená místa na prodej jídla a pití, je [dnes] dějištěm častých přestřelek mezi ozbrojenými gangy a Haitskou národní policií (PNH), takže ho prodavači nemohou využívat. (V posledních měsících se lidé do okolí Champ de Mars začali vracet, situace tam ale zůstává nebezpečná.)

Gangy dnes ovládají přes 70 procent hlavního města a naprostou většinu čtvrtí mají v rukou ozbrojené skupiny.

Prodavači pravidelně pořádají pouliční protesty, aby vládu přiměli jednat. Dvacátého září vyšli do ulic znovu a pochodovali centrem Port-au-Prince. Desítky protestujících nesly transparenty s požadavky: daňové úlevy, bezpečí, státní podpora, spravedlnost a odškodnění, finanční pomoc a přístup dětí ke vzdělání.

Demonstranti skandovali hesla jako „Už to nevydržíme“, „Vládo, řekni něco“, „Potřebujeme spravedlnost“, „Potřebujeme bezpečí“ a „Zabíjí nás hlad“. Dav se nakonec zastavil před komplexem budov na Avenue Charles Sumner, kde sídlí ministerstvo spravedlnosti a veřejné bezpečnosti, ministerstvo sociálních věcí a práce a ministerstvo hospodářství a financí. Protestující se schválně postavili i před oficiální rezidenci premiéra Alixe Didiera Fils-Aimého, kde organizátoři i účastníci pronesli projevy.

Generální koordinátor Kolektivu neformálních prodavačů Boileau Junior Mondésir prohlásil:

Jodi ya nou devan ministe afe sosyal, kote kob yo te bay pou rekanpe ekonomi nan program precop la, kote 21 milya goud sa pase, 80/100 ekonomi an ki se sekte enfomel la pa jwen yon dola, jodi ya nou pral mande ULCC pou li mande leta ayisyen depi sou Ariel Henry rive sou Didier Fils Aime la, pou li di nou konbyen ki rete nan kob sa, koman kob sa depanse.

Jodi ya nou devan ministe afe sosyal, kote kob yo te bay pou rekanpe ekonomi nan program precop la, kote 21 milya goud sa pase, 80/100 ekonomi an ki se sekte enfomel la pa jwen yon dola, jodi ya nou pral mande ULCC pou li mande leta ayisyen depi sou Ariel Henry rive sou Didier Fils Aime la, pou li di nou konbyen ki rete nan kob sa, koman kob sa depanse.

Dnes stojíme před ministerstvem sociálních věcí. Kde jsou peníze, které byly dány na nastartování ekonomiky v programu PRECOP? Kam se poděla ta 21 miliarda gourdů? Neformální sektor, který tvoří 80 procent ekonomiky, nedostal ani dolar. Dnes požádáme ULCC [Unité de Lutte Contre la Corruption, haitský protikorupční útvar], aby od haitské vlády — od Ariela Henryho po Didiera Fils-Aimého — žádal, ať nám řekne, kolik z těch peněz zbývá a za co se utratily.

Dnes stojíme před ministerstvem sociálních věcí. Kde jsou peníze, které byly dány na nastartování ekonomiky v programu PRECOP? Kam se poděla ta 21 miliarda gourdů? Neformální sektor, který tvoří 80 procent ekonomiky, nedostal ani dolar. Dnes požádáme ULCC [Unité de Lutte Contre la Corruption, haitský protikorupční útvar], aby od haitské vlády — od Ariela Henryho po Didiera Fils-Aimého — žádal, ať nám řekne, kolik z těch peněz zbývá a za co se utratily.

A pokračoval:

Nou menm ti machann pitit nou paka ale lekol akoz vole ak zam, yo boule anba lavil la, boule mache yo, tout axes yo bloke, madan sara, machan yo paka viv, nou mande jistis ak reparasyon pou ti machann yo.

Nou menm ti machann pitit nou paka ale lekol akoz vole ak zam, yo boule anba lavil la, boule mache yo, tout axes yo bloke, madan sara, machan yo paka viv, nou mande jistis ak reparasyon pou ti machann yo.

Nám drobným prodavačům nemůžou děti chodit do školy kvůli ozbrojeným zlodějům. Vypálili centrum, vypálili tržiště a všechny cesty jsou zablokované. Madan Sara [venkovské obchodnice] ani prodavači nemají z čeho žít. Žádáme spravedlnost a odškodnění pro drobné prodavače.

Nám drobným prodavačům nemůžou děti chodit do školy kvůli ozbrojeným zlodějům. Vypálili centrum, vypálili tržiště a všechny cesty jsou zablokované. Madan Sara [venkovské obchodnice] ani prodavači nemají z čeho žít. Žádáme spravedlnost a odškodnění pro drobné prodavače.

Během protestu demonstranti vládním představitelům rozzlobeně nadávali, říkali jim „zloději“, „zkorumpovaní“ a dokonce „gangy“. Chtějí prý hlavně pomoc od vlády, kterou nutně potřebují, aby mohli své malé podniky znovu rozjet.

Jedna prodavačka řekla, že je vyčerpaná a nemá ani na to, aby posílala děti do školy. Jiná prosila úřady, ať promluví:

Yo touye nou, yo pran tout sa nou te posede, yo touye fanmi nou, tanpri leta di yon mo pou machann deplase yo, yo touye pitit nou, yo touye mari nou, nou de bras balanse, pitit nou paka ale lekol, di yon mo pou nou leta.

Yo touye nou, yo pran tout sa nou te posede, yo touye fanmi nou, tanpri leta di yon mo pou machann deplase yo, yo touye pitit nou, yo touye mari nou, nou de bras balanse, pitit nou paka ale lekol, di yon mo pou nou leta.

Zabíjeli nás, vzali nám všechno, co jsme měli, zabili nám rodiny. Prosím, vládo, řekni něco za vysídlené prodavače. Zabili nám děti, zabili nám muže, zůstaly nám jen prázdné ruce, naše děti nemůžou do školy. Řekni něco za nás, vládo.

Zabíjeli nás, vzali nám všechno, co jsme měli, zabili nám rodiny. Prosím, vládo, řekni něco za vysídlené prodavače. Zabili nám děti, zabili nám muže, zůstaly nám jen prázdné ruce, naše děti nemůžou do školy. Řekni něco za nás, vládo.

Veřejných škol je na Haiti velmi málo a mnohé teď slouží jako dočasné přístřeší pro vysídlené. Soukromé školy zase nestačí poptávce, a protože masy lidí bojují o přežití — už před rozmachem násilí gangů tomu tak bylo —, platit si je může jen málokdo. Veřejné i soukromé školy navíc gangy vyrabovaly, zničily nebo z nich udělaly úkryty.

Prodavači mezitím slibují, že dokud je vláda nevyslyší a jejich požadavky nesplní, budou dál vycházet do ulic a hledat spravedlnost.