V Kyrgyzstánu lidé s postižením sbírají důkazy o fyzických bariérách, aby mohli vládu volat k odpovědnosti

Fyzické bariéry odhalují ti, koho se týkají nejvíc

Původně vyšlo na Global Voices

Účastníci workshopu Oasis Data Lab v Biškeku v Kyrgyzstánu. Foto: veřejný fond Oasis. Použito se svolením.

Tento rozhovor patří do série o práci některých držitelů grantů z programu Digital Spark. Program je součástí projektu Regional Support Mechanism EECA, který realizují Metamorphosis Foundation a TechSoup ve spolupráci s CIVICUS v rámci iniciativy Digital Democracy Initiative (DDI) pro globální Jih. Na Global Voices vychází na základě dohody o sdílení obsahu.

Pokrok Kyrgyzstánu ve vytváření inkluzivního a přístupného prostředí pro lidi s postižením zůstává omezený, přestože země už před sedmi lety, v roce 2019, ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Vláda má zákonnou povinnost odstraňovat právní i fyzické bariéry a pomáhat lidem s postižením vést samostatný společenský a ekonomický život. Tento závazek ale nestaví mezi priority tak, jak by si přála komunita lidí s postižením.

Volat vládu za takových okolností k odpovědnosti vyžaduje důkazy, kolik fyzické infrastruktury zůstává nepřístupné pro více než 218 000 lidí s postižením v zemi, tedy asi tři procenta obyvatel.

Jednou z organizací, které toto úsilí v Kyrgyzstánu vedou, je veřejný fond „Oasis“. Dokumentuje míru fyzické nepřístupnosti v hlavním městě Biškeku s pomocí lidí s postižením, kteří prověřují budovy na základě vlastní každodenní zkušenosti. Global Voices s Oasis vedl písemný rozhovor o této práci, která probíhá v rámci projektu Digital Sparks. Rozhovor byl kvůli srozumitelnosti a stručnosti upraven.

Global Voices (GV): Představte prosím svou organizaci a řekněte, proč jste se zapojili do projektu Digital Sparks.

Oasis (O): Oasis je kyrgyzská organizace občanské společnosti založená v roce 2003. Usilujeme o inkluzivní komunity, ve kterých se může zapojit každý a naplnit svůj potenciál.

Do projektu jsme se zapojili, protože víme, že inkluzivní město nejde postavit bez naslouchání lidem, kteří se mezi jeho bariérami pohybují každý den.

V Biškeku jsme viděli, že se o přístupnosti mluví v rovině politik a předpokladů, zatímco žitá zkušenost zůstávala z velké části neviditelná. Chtěli jsme to změnit a pomocí dat udělat vyloučení viditelným, měřitelným a nepřehlédnutelným.

Digital Sparks nám pomohl vybudovat Oasis Data Lab, který spojuje data sbíraná občany, digitální mapování, vyprávění příběhů a prosazování zájmů. Nechtěli jsme jen vytvořit mapu, ale postavit most mezi žitou zkušeností a veřejným rozhodováním a proměnit každodenní bariéry v důkazy pro změnu.

GV: Jaký problém ve vaší komunitě vás k projektu přivedl?

O: Projekt vyrostl z praktického problému. Lidé s postižením narážejí po celém Biškeku na bariéry, ale ty nikdo soustavně nedokumentoval. Veřejná doprava, vchody, rampy, toalety, značení a další části městského prostředí mohou každodenní zapojení ztěžovat. Bez spolehlivých a pravidelně aktualizovaných dat se ale tyto problémy snadno přehlédnou.

Kyrgyzstán ratifikoval Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením v roce 2019, mezi formálními závazky a každodenní přístupností ale stále zeje mezera. Dřívější hodnocení byla omezená a nevytvořila živý veřejný záznam, podle kterého by se dal sledovat pokrok.

Vyšli jsme proto z jednoduché zásady: než se přístupnost zlepší, musí se změřit. A lidé, kteří bariéry zažívají každý den, by se na získávání těchto důkazů měli přímo podílet.

GV: Jaké hlavní změny a činnosti jste během projektu zavedli?

O: Díky Digital Sparks jsme z Oasis Data Lab udělali uspořádanější prostor pro digitální občanskou účast. Sešlo se v něm přes 30 mladých lidí, mezi nimi lidé s tělesným postižením, nevidomí a slabozrací, neslyšící, společenští aktivisté a odborníci na město.

Pořádali jsme workshopy o právech lidí s postižením, inkluzi, digitálním prosazování zájmů, sběru dat, mapování a vyprávění příběhů. Důležitou praktickou změnou bylo zapojení aplikace UrbanEyes. Účastníci v ní mohou hodnotit budovy pomocí geolokace, fotografií, dotazníků a standardizovaných ukazatelů přístupnosti. Webová platforma pak informace zobrazí na interaktivní mapě s filtry, tepelnými mapami a indexy přístupnosti.

Nejdůležitější je, že nás projekt posunul od sbírání jednotlivých stížností k vytváření uspořádaných, srovnatelných občanských dat, která mohou podpořit prosazování zájmů, dialog s úřady a územní plánování založené na důkazech.

GV: Jak projekt ovlivnil lidi, kterým pomáháte, a vaši komunitu? Uveďte prosím příklady.

O: Jedním z největších dopadů je změna role účastníků: nejsou jen příjemci pomoci, ale výzkumníci, digitální pozorovatelé a občanští aktéři.

Účastníci už prověřili 350 budov po celém Biškeku a své postřehy převedli do georeferencovaných dat pro městskou mapu přístupnosti. Výsledky ukazují rozsah problému jasně: 60,3 procenta prověřených budov mělo bariéru spojenou s rampou, buď proto, že rampa chyběla, nebo proto, že stávající rampa byla obtížně použitelná či nevhodná.

Projekt také umožňuje porovnávat přístupnost mezi městskými obvody a typy budov, místo aby se spoléhalo jen na jednotlivé stížnosti. Stejně důležité je, že se účastníci učí sdělovat zjištění pomocí digitálních příběhů a prosazování zájmů. Jejich žitá zkušenost se mění v uspořádané důkazy, které lze předložit přímo těm, kdo rozhodují, a použít je jako argument pro konkrétní zlepšení.

GV: Jak se díky projektu změnily vaše znalosti a zkušenosti s digitální demokracií a občanským prostorem?

O: Projekt změnil naše chápání digitální demokracie. Dřív jsme digitální nástroje brali hlavně jako prostředky k výzkumu, komunikaci a prosazování zájmů. Digital Sparks nám pomohl pochopit jejich hlubší demokratický potenciál: digitální demokracie může změnit nejen to, jak se informace sdílejí, ale i kdo je vytváří, čí hlasy jsou vidět a kdo se podílí na rozhodování.

Participativní mapování ukázalo, že technologie mohou přiblížit získávání důkazů samotným komunitám. Lidé mohou zdokumentovat bariéry, které zažívají, zviditelnit je a s těmito důkazy žádat změnu.

Naučili jsme se také, že digitální demokracie musí být přístupná, bezpečná a postavená na právech. A hlavně jsme si uvědomili, že jak se společnost stále víc digitalizuje, samotné tradiční formy účasti už nestačí. Digitální demokracie nabízí příležitost udělat občanskou účast inkluzivnější, vstřícnější a účinnější.

GV: Jaké nejcennější poučení si z projektu odnášíte?

O: Nejcennější poučení je, že zásada „Nic o nás bez nás“ by měla platit nejen pro tvorbu politik, ale i pro důkazy, na kterých politiky stojí.

Žitá zkušenost odhalí věci, které běžný audit může přehlédnout. Kontrolní seznam může ukázat, že budova má rampu, zatímco vozíčkář ukáže, že rampa je příliš strmá, kluzká, úzká, chybí jí madla nebo stále neumožňuje samostatný vstup.

Naučili jsme se také, že data musí zůstat živá. Přístupnost nejde změřit jednou a považovat za vyřešenou. Informace je třeba aktualizovat a propojovat s prosazováním zájmů.

A nakonec: samotná data změnu nepřinesou. Jejich hodnota vzniká spojením spolehlivých důkazů s vyprávěním příběhů, vedením ze strany komunity, veřejnou komunikací a uspořádaným dialogem s institucemi. Právě toto spojení mění informace v občanskou sílu.

GV: Co bude dál? Jak využijete získané znalosti a digitální schopnosti v další práci a ve své komunitě?

O: Dalším krokem je udělat z Oasis Data Lab dlouhodobé centrum občanských inovací a důkazů, ne jednorázový projekt. Chceme dál rozvíjet aplikaci UrbanEyes a Mapu přístupnosti Biškeku, pravidelně aktualizovat data a používat je k určování prioritních oblastí a k podpoře veřejné odpovědnosti.

Zjištění chceme využít v dialogu s úřadem starosty Biškeku, ministerstvem práce, sociální ochrany a migrace, občanskou společností, firmami a dalšími zúčastněnými. Data mohou pomoci určit oblasti, které potřebují naléhavé zlepšení, a podpořit lépe informované plánování a rozpočtování infrastruktury.

Účastníky budeme povzbuzovat, aby dál přispívali daty, tvořili digitální příběhy a předávali své dovednosti dalším mladým aktivistům. Dlouhodobě chceme tento model přenést i do dalších regionů, zejména venkovských.