Protest jako terorismus: narativ proti nesouhlasu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa používá pojem „domácí terorismus“, aby zdiskreditovala demonstranty

Původně publikováno na Global Voices

Ilustrační obrázek vytvořila redakce Global Voices z prvků Canva Pro.

Tento text patří do Undertones, newsletteru a rubriky projektu Civic Media Observatory při Global Voices. Undertones si můžete předplatit zde. Zároveň je součástí zářijové série Global Voices Spotlight 2026 „Protest v demokracii“. Chceme v ní prozkoumat mnoho podob protestu, taktiky, jimiž mu státy berou legitimitu a potlačují ho, i složitý vztah mezi protestem a demokracií. Tuto práci můžete podpořit darem zde.

V červenci 2020, uprostřed zásahů proti protestům hnutí Black Lives Matter ve Spojených státech, vydal Výbor OSN pro lidská práva komentář k tomu, co je zákonný pokojný protest. Uvedl, že vlády nesmějí protesty zakazovat na základě „obecných odkazů na veřejný pořádek či veřejnou bezpečnost nebo blíže neurčeného rizika možného násilí“. Výbor dále potvrdil, že demonstranti mají právo nosit masky či kapuce, které jim zakryjí obličej, a že vlády by neměly shromažďovat osobní údaje, aby účastníky obtěžovaly nebo zastrašovaly.

Komentář výboru přišel měsíc poté, co tehdejší americký prezident Donald Trump napsal na Twitteru: „Seattle ovládli domácí teroristé, které samozřejmě řídí radikálně levicoví demokraté. ZÁKON A POŘÁDEK!“ Narážel tím na Capitol Hill Organized Protest (CHOP), třiadvacetidenní demonstraci ve čtvrti Capitol Hill v Seattlu ve státě Washington, kde se protesty proti policejnímu násilí spojily s hnutím Black Lives Matter (BLM).

První Trumpova administrativa nebyla první, kdo hnutí Black Lives Matter spojoval s terorismem. V roce 2015 informoval server The Intercept o neobvyklém nasazení protiteroristické jednotky FBI (Joint Terrorism Task Force), která sledovala čas a místo protestu Black Lives Matter v prosinci 2014 v Bloomingtonu v Minnesotě.

Narativ: Kdo protestuje, je domácí terorista

Začátkem roku 2026, za druhé Trumpovy administrativy, označil Stephen Miller, zástupce šéfa personálu Bílého domu pro politiku, za teroristu Alexe Prettiho, demonstranta, kterého v Minnesotě zastřelili příslušníci americké pohraniční stráže. V prvním příspěvku na síti X, v reakci na příspěvek minnesotské senátorky Amy Klobucharové o střelbě, Miller napsal: „Domácí terorista se pokusil zavraždit příslušníky federálních bezpečnostních složek a tohle je vaše reakce?…“ Podobně vyzněl i jeho druhý příspěvek na X. Reagoval v něm na příspěvek Demokratické strany, která zabití Prettiho odsoudila a vyzvala Úřad pro imigraci a cla (ICE), aby se z Minneapolisu stáhl.

Snímek obrazovky příspěvku Stephena Millera na síti X. Fair use.

Millerovy příspěvky podporovaly verzi událostí, kterou šířila tehdejší ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle ní Pretti „přišel se zbraněmi a střelivem, aby zastavil zásah federálních příslušníků bezpečnostních složek, a spáchal čin domácího terorismu“. Noemová tvrdila, že Pretti „dorazil na místo, aby lidem způsobil co největší škodu a zabíjel příslušníky bezpečnostních složek“. Tento výklad Trumpových úředníků rychle vyvrátila videa. Je na nich vidět, že Pretti zřejmě natáčel federální agenty na telefon, když do něj jeden federální příslušník strčil. Za chvíli ho tentýž příslušník opakovaně postříkal pepřovým sprejem a pak ho zřejmě vytáhl do ulice. Tam ho obklopilo několik příslušníků, kteří desetkrát vystřelili.

Snímek obrazovky příspěvku Stephena Millera na síti X; fair use.

Protesty proti opakovanému použití síly ze strany ICE a proti politice hromadných deportací Trumpovy administrativy Miller od roku 2025 líčí jako teroristické činy. V říjnu 2025 v rozhovoru pro CNN popsal protest v Portlandu v Oregonu jako „učebnicovou definici domácího terorismu“, protože podle něj demonstranti „využívali skutečnou bezprostřední hrozbu násilí, aby federálním úředníkům bránili vykonávat jejich práci“.

Tento narativ nepatří jen Spojeným státům ani Trumpově administrativě. V roce 2022 označil tehdejší srílanský prezident Ranil Wickremesinghe demonstranty za „teroristy“ a protiteroristický zákon (Prevention of Terrorism Act, PTA) použil k zatýkání lidí, kteří požadovali řešení hospodářské krize v zemi. V roce 2023 tuniský prezident Kaís Saíd nazval „teroristy“ ty, kdo byli zadrženi při jeho tažení proti disidentům, a bez důkazů je obvinil z účasti na „spiknutí proti vnitřní a vnější bezpečnosti státu“. Za Saídovy vlády se to děje dál. V roce 2024, po sporných prezidentských volbách, venezuelská vláda hromadně zadržovala a stíhala demonstranty a volební pracovníky a obviňovala je z terorismu.

Jistá podoba tohoto narativu se v roce 2025 objevila i ve Spojeném království. Aktivistická skupina Palestine Action byla označena za „teroristickou“ organizaci a zakázána. Britský odvolací soud později toto vládní rozhodnutí uznal za zákonné. Britská vláda skupinu zakázala podle zákona o terorismu z roku 2000 (Terrorism Act 2000) poté, co její členové v červnu vnikli na vojenské letiště, údajně posprejovali dva vojenské letouny a způsobili i další škody na majetku. Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka zákaz Palestine Action vyvolává vážné obavy, že britské protiteroristické zákony se uplatňují na jednání, které teroristickou povahu nemá. Varoval, že taková opatření mohou v celé zemi omezit legitimní uplatňování základních svobod.

Kontext narativu

V polovině roku 2025 začaly v Portlandu v Oregonu protesty poté, co bylo před imigračním soudem zatčeno několik žadatelů o azyl. V říjnu 2025 Trump oznámil, že na zvládnutí situace pošle vojáky, protože protesty pokračovaly. Toto rozhodnutí zablokoval federální soudce. Koncem roku 2025 bylo po celé Minnesotě nasazeno přes 3 000 příslušníků ICE a pohraniční stráže (CBP) v rozsáhlé imigrační operaci (Operation Metro Surge), která podle Trumpa vedla k více než 4 000 zatčením. Agenti ICE a CBP při razziích používali agresivní taktiku a během operace postřelili tři lidi, z toho dva smrtelně, mezi nimi Renee Nicole Goodovou a Alexe Prettiho. Skutečný počet zadržených zůstává neznámý. V září 2026 aktivisté rozvinuli u Kapitolu státu Minnesota zhruba sedm metrů (24 stop) dlouhou prošívanou deku na protest proti násilí ICE a pokračujícímu zadržování. Deka má 11 000 záplat, které představují 11 000 zmizelých lidí.

Oregon a Minnesota nejsou jediné státy zasažené imigračním tažením administrativy. Nadměrné použití síly ze strany ICE a CBP je rozsáhle zdokumentováno po celé zemi.

Narativ Trumpovy administrativy o domácím terorismu se promítá i do nových předpisů. V září 2025 podepsal prezident Trump exekutivní příkaz, jehož cílem je označit „Antifu“ za „domácí teroristickou organizaci“. Antifa, zkratka slova „antifašistický“, označuje decentralizovanou síť aktivistů, spojovanou hlavně s krajní levicí.

O několik dní později vydal Národní bezpečnostní prezidentské memorandum č. 7 (NSPM-7), které popisuje, jak chce administrativa bojovat proti domácímu terorismu a organizovanému politickému násilí. Oba kroky čelí ostré kritice, že porušují první dodatek americké ústavy a kriminalizují dlouhý seznam činností – od „rozdávání vody na protestu, kde jsou vidět příznivci antify, až po běžné obchodní poskytování online komunikace či služeb sociálních sítí lidem, kteří jsou s antifou ideově spřízněni“.

V prosinci 2025 vydala tehdejší ministryně spravedlnosti Pam Bondiová memorandum, které má Trumpovo zářijové memorandum uvést do praxe. Dokument vybízí státní zástupce, aby hledali „spiknutí s cílem bránit“ zásahům bezpečnostních složek, a spojuje Antifu s blokádami prosazování imigrační politiky. Tím rétoriku Millera a Noemové upevňuje.

Koalice organizací hájících občanská práva počítá s masivním nasazením federálních bezpečnostních složek během nadcházejících voleb v polovině volebního období, a proto v září 2026 podala proti administrativě žalobu.