Bangladéš: Protesty dokážou svrhnout vládu. Dokážou ale posílit demokracii?

Po zvolení nové vlády: nakolik se státní struktury a instituce skutečně změnily?

Původně publikováno na Global Voices

Lidé jásají před Úřadem předsedy vlády po rezignaci šajch Hasíny. Foto: Md Joni Hossain, via Wikipedie. CC BY-SA 4.0.

Tento text je součástí zářijové série Global Voices Spotlight 2026 „Protest v demokracii“. V ní zkoumáme mnoho podob protestu, taktiky, kterými mu státy berou legitimitu a potlačují ho, i složitý vztah mezi protestem a demokracií. Toto zpravodajství můžete podpořit darem zde.

Pátého srpna 2024 zaplnily ulice bangladéšské Dháky tisíce lidí. Vláda, která zemi řídila přes patnáct let, se zhroutila pod tlakem masových protestů proti autoritářství a požadavků, aby se moc zodpovídala.

Ještě o pár týdnů dřív si to nikdo nedokázal představit. Ten den davy v ulicích slavily pád vlády — a to, že požadavek odpovědnosti byl konečně vyslyšen.

O dva roky později přichází po tomto vítězství jiná otázka. Vyměnila země jen vládu, nebo dokázala změnit i systém, který lidi do ulic vůbec vyhnal?

Červencové povstání začalo kvůli reformě kvót na místa ve státní správě a pak přerostlo v širší politický a společenský hněv. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) napočítal mezi 1. červencem a 15. srpnem 2024 zhruba 1 400 mrtvých. Pátého srpna šajch Hasína rezignovala na funkci premiérky a uprchla ze země.

Vláda padla a to byl viditelný výsledek. Lidé, kteří v červenci pochodovali, ale chtěli víc: reformované instituce, odpovědnost a mocenské struktury přestavěné od základů.

Co slibovaly červencové revoluce

Hasnat Abdullah, jeden z hlavních studentských vůdců hnutí, řekl zpravodajskému portálu BDNews24.com, že některé strukturální změny, o nichž se během povstání mluvilo, se nikdy neuskutečnily.

Jeho slovy:

Lidé čekali reformy soudnictví, výkonné moci i všech státních institucí. Místo toho přežila tatáž stará struktura, která autoritářství znovu a znovu umožňuje návrat.

Lidé čekali reformy soudnictví, výkonné moci i všech státních institucí. Místo toho přežila tatáž stará struktura, která autoritářství znovu a znovu umožňuje návrat.

Jiní pozorovatelé s tímto hodnocením nesouhlasí. Politický analytik Kazi Mohammad Mahbubur Rahman to pro BDNews24.com formuloval takto:

জুলাই অভ্যুত্থানের মধ্য দিয়ে বাংলাদেশ ‘কর্তৃত্ববাদ থেকে মুক্তি’ পেয়েছে, ‘অনেক দিন পর’ মানুষ ভোট দিতে পেরেছে, একটি নির্বাচিত সরকার এসেছে। নির্বাচনের মাধ্যমে গণতন্ত্রের একটা বার্তা আমরা পাচ্ছি, কিন্তু ভবিষ্যৎ বলে দেবে, এটা কতটা টেকসই হল। এখন গণতান্ত্রিক প্রক্রিয়া কার্যকর রাখা এবং এটা সক্রিয় করার ক্ষেত্রে কাজ করতে হবে।

জুলাই অভ্যুত্থানের মধ্য দিয়ে বাংলাদেশ ‘কর্তৃত্ববাদ থেকে মুক্তি’ পেয়েছে, ‘অনেক দিন পর’ মানুষ ভোট দিতে পেরেছে, একটি নির্বাচিত সরকার এসেছে।

নির্বাচনের মাধ্যমে গণতন্ত্রের একটা বার্তা আমরা পাচ্ছি, কিন্তু ভবিষ্যৎ বলে দেবে, এটা কতটা টেকসই হল। এখন গণতান্ত্রিক প্রক্রিয়া কার্যকর রাখা এবং এটা সক্রিয় করার ক্ষেত্রে কাজ করতে হবে।

Červencové povstání přineslo Bangladéši „osvobození od autoritářské vlády“ a lidé mohli „po dlouhé době“ znovu volit ve volbách, které demokraticky přivedly k moci vládu. Volby vysílají poselství demokracie. Zda ale demokracie vydrží, záleží na práci, která je teprve před námi: udržet ten proces funkční a živý.

Červencové povstání přineslo Bangladéši „osvobození od autoritářské vlády“ a lidé mohli „po dlouhé době“ znovu volit ve volbách, které demokraticky přivedly k moci vládu.

Volby vysílají poselství demokracie. Zda ale demokracie vydrží, záleží na práci, která je teprve před námi: udržet ten proces funkční a živý.

Vybudovat plnohodnotný demokratický systém podle něj chce čas. Otázka po červenci proto nezní jen, kdo drží moc. Zní také, nakolik se skutečně změnila pravidla, podle kterých se moc drží.

Reformy dva roky poté

Propast mezi tím, co lidé čekali, a tím, co dostali, měří průzkumy.

Třífázové průzkumy Pulse Survey, které v letech 2024 a 2025 prováděl BRAC Institute of Governance and Development (BIGD), zachycují soustavný pokles optimismu. V srpnu 2024 si 71 procent dotázaných myslelo, že politický směr země je správný. Do července 2025 to číslo kleslo na 42 procent. Reformu policie a soudnictví přitom zařadilo mezi nejnaléhavější priority 57 procent lidí; 38 procent místo toho jmenovalo reformu volebního systému a ústavy.

Instituce byly pro tyto občany stejně důležité jako volby, stejně důležité jako samotná výměna vlády. Zda reformy vydrží, je stále otevřená otázka.

Al Jazeera v dubnu 2026 informovala, že nejméně 23 ze 133 nařízení vydaných za prozatímní vlády (srpen 2024 až únor 2026) bylo zrušeno nebo ponecháno vypršet. Týkala se lidských práv, soudního dohledu, boje s korupcí a reformy policie. Opoziční strany a někteří analytici v tom vidí couvání. Vláda to popisuje jinak: jako proces revize, kdy se zákony stahují kvůli úpravám a znovu se předkládají, nikoli jako rušení reforem.

Pomalé tempo reformy státu není jedinou výtkou. Podle zpráv médií opoziční strany a lidskoprávní aktivisté upozorňují, že se pod novými jmény vracejí staré politické zvyky. Do klíčových institucí se znovu vkrádají jmenování na smlouvu. Kontroverzní Rapid Action Battalion, rozpuštěný kvůli obviněním ze zneužívání moci, má nástupce jménem SRB. Kritici kladou nasnadě se nabízející otázku: vyřeší se problém tím, že se přejmenuje?

Novějším bojištěm jsou kybernetické zákony a svoboda projevu. Protesty v roce 2024 podle zprávy OHCHR provázela státní kontrola internetového projevu, včetně blokování Facebooku a vypínání internetu. Vláda hájí navrhované změny zákona o kybernetické bezpečnosti jako nutné pro boj s online kriminalitou, dezinformacemi a obsahem vytvořeným umělou inteligencí. Kritici v nich slyší něco jiného: znovu postavenou starou mašinerii na umlčování nesouhlasu.

Stejnou otázku vyvolává osud Červencové charty, kterou podepsaly hlavní politické strany včetně vládnoucí Bangladéšské nacionalistické strany (BNP). Slibovala strukturální reformu státních institucí: brzdy a protiváhy, nezávislost soudnictví, volební systém, policii a protikorupční opatření. O dva roky později se politické strany stále neshodnou, jak daleko a jak rychle by tyto reformy měly jít.

Demonstrantka drží transparent s nápisem মানবে না হার এই গণজোয়ার („Tahle masová vlna se nevzdá“). Foto: Wasiul Bahar, via Wikipedie. CC BY-SA 4.0.

Co přijde po protestech?

Protest dokáže svrhnout vládu rychle. Přestavět instituce, přepsat zákony a znovu rozdělit moc je ale práce na roky, ne na týdny. Novou demokratickou vládu je vidět hned. Fungující demokracie se ale projevuje jinde: v institucích, v odpovědnosti, v brzdách a protiváhách a v občanských právech, která lidé mohou skutečně uplatnit.

Povstání z července 2024 dokázalo, že protest může odstranit politickou moc. O dva roky později je zkouška jiná: kolik z toho, co lidé od protestu čekali, dnes skutečně existuje v praxi?

Otázka Hasnata Abdullaha nepatří jen vůdcům hnutí. Patří i lidem, kteří nosili zraněné do nemocnic, rozdávali jídlo a vodu a podporovali protesty odkudkoli, kde zrovna byli.

Vláda se vyměnila. To vidí každý. Zda červencové sliby zapustily kořeny i v institucích a mocenských strukturách pod ní — to účtování ještě neskončilo.