Studenti si na stížnosti stěžují anonymně online, zatímco mnoho mladých v Severní Makedonii láká emigrace

„Studenti nemusí být členy politické strany, aby prosadili změnu,” říká zakladatel online mediální platformy.

Původně publikováno na Global Voices.

Snímek obrazovky z webu Digital Democracy Initiative v angličtině: „REPORT. VOTE. MAKE A CHANGE. Digitální platforma od Studentarije pro hlášení, mapování a sledování studentských problémů v Severní Makedonii.”, použito se svolením.

Tento rozhovor je součástí série reflektorů na práci některých příjemců grantů programu Digital Spark v rámci projektu Regional Support Mechanism EECA, který realizuje nadace Metamorphosis a TechSoup ve spolupráci s CIVICUS a pod záštitou Digital Democracy Initiative (DDI) pokrývající globální Jih. Publikuje se na Global Voices v rámci dohody o sdílení obsahu.

Studenti v Severní Makedonii nejsou zrovna nejšťastnější skupinou: průzkum z roku 2026 naznačuje, že přes 76 procent současných studentů uvažuje o emigraci. Jako hlavní důvody uvádějí „kvalitu života” a „nalezení zaměstnání odpovídajícího profesní kvalifikaci”.

Co kdyby to ale studenti sami mohli změnit? Severní Makedonie má naštěstí lidi, kteří se rozhodli vzít osud do vlastních rukou a pomoci studentům dosáhnout lepší kvality života — nejen pro sebe, ale pro mnoho dalších mladých lidí.

Zpočátku založil Goshe Nikolov, tehdy sám student, instagramové studentské médium Studentarija jako zábavný zdroj, kde studenti z celé země sdíleli memy o studiu a aktuálním dění. Dnes má tenhle kanál přes 65 000 odběratelů, což je v zemi s 53 000 studenty významné číslo.

Když přichází na zoomový rozhovor s Global Voices, má Nikolov za sebou devět let řízení nejúspěšnějšího studentského média v zemi a společně se svým tříčlenným týmem spustil Digital Student Voice — online platformu, která studentům po celé Severní Makedonii umožňuje anonymně hlásit problémy spojené s vysokoškolským studiem a studentským životem. Podařilo se jim to díky grantu od Digital Democracy Initiative.

Nikolov má široký úsměv a sebejisté vystupování; na otázky odpovídá s jasností, kterou dávají jen roky praktické zkušenosti.

Začínáme historií Studentarije.

Global Voices (GV): Mohl bys nám povědět něco o vašem studentském médiu? Jak to začalo? Jak se vám podařilo získat tolik sledujících a tolik aktivity? Jste jenom na Instagramu?

Goshe Nikolov (GN): Studentarija vznikla v roce 2017, když jsem byl ještě student. Založil jsem ji ze svého pokoje na studentské koleji ve Skopje. V té době byl Instagram mezi studenty v Severní Makedonii stále populárnější, ale neexistovala tam makedonská instagramová stránka přímo pro studenty. Tak jsem se rozhodl ji vytvořit a dost spontánně nakonec dostala jméno Studentarija, které jí zůstalo dodnes. Na začátku byl nápad hodně jednoduchý. Mělo to být místo, kde studenti sdílejí vtipný a blízký obsah. Třeba memy, vtipná videa, běžné posty a situace ze studentského života. Nikdy by mě nenapadlo, že se z toho jednou stane to, co je to dneska. Postupem času publikum rostlo a myslím, že to ukázalo, že po takovém prostoru byla skutečná poptávka. Na začátku pandemie covidu-19, v roce 2020, jsem se víc začal zaměřovat na skutečné problémy a výzvy, kterým studenti v Severní Makedonii čelí. Studenti za námi začali chodit s dotazy, žádali o informace a sdíleli své problémy, protože jinde často informace nebo podporu, kterou potřebovali, nedostali. Tehdy jsem opravdu pochopil, že Studentarija by mohla hrát v životě studentů a mladých lidí v naší zemi mnohem větší roli. Takže si myslím, že hlavní důvody, proč u nás mladí lidé zůstávají už roky, jsou otevřenost, transparentnost, kreativita, konzistence a samozřejmě přístupnost. Studenti v Severní Makedonii vědí, že k nám můžou přijít přímo, že je posloucháme a že Studentarija je upřímně postavená na jejich zkušenostech a potřebách.

Goshe Nikolov (GN): Studentarija vznikla v roce 2017, když jsem byl ještě student. Založil jsem ji ze svého pokoje na studentské koleji ve Skopje. V té době byl Instagram mezi studenty v Severní Makedonii stále populárnější, ale neexistovala tam makedonská instagramová stránka přímo pro studenty. Tak jsem se rozhodl ji vytvořit a dost spontánně nakonec dostala jméno Studentarija, které jí zůstalo dodnes. Na začátku byl nápad hodně jednoduchý. Mělo to být místo, kde studenti sdílejí vtipný a blízký obsah. Třeba memy, vtipná videa, běžné posty a situace ze studentského života. Nikdy by mě nenapadlo, že se z toho jednou stane to, co je to dneska. Postupem času publikum rostlo a myslím, že to ukázalo, že po takovém prostoru byla skutečná poptávka.

Na začátku pandemie covidu-19, v roce 2020, jsem se víc začal zaměřovat na skutečné problémy a výzvy, kterým studenti v Severní Makedonii čelí. Studenti za námi začali chodit s dotazy, žádali o informace a sdíleli své problémy, protože jinde často informace nebo podporu, kterou potřebovali, nedostali.

Tehdy jsem opravdu pochopil, že Studentarija by mohla hrát v životě studentů a mladých lidí v naší zemi mnohem větší roli.

Hlavní důvody, proč u nás mladí lidé zůstávají už roky, jsou podle mě otevřenost, transparentnost, kreativita, konzistence a samozřejmě přístupnost. Studenti v Severní Makedonii vědí, že k nám můžou přijít přímo, že je posloucháme a že Studentarija je upřímně postavená na jejich zkušenostech a potřebách.

GV: Myslíš, že zůstanete jen na Instagramu, nebo plánujete pro další vývoj využít i jiné platformy?

GN: Momentálně existujeme jen na Instagramu, protože Instagram je hlavní platforma, kde mladí lidé a naše cílové publikum tráví čas. Ale ano, teď plánujeme svou přítomnost rozšířit. Už budujeme vlastní web a také jsme vyvinuli digitální platformu pro studenty, kde můžou hlásit problémy.

GN: Momentálně existujeme jen na Instagramu, protože Instagram je hlavní platforma, kde mladí lidé a naše cílové publikum tráví čas. Ale ano, teď plánujeme svou přítomnost rozšířit. Už budujeme vlastní web a také jsme vyvinuli digitální platformu pro studenty, kde můžou hlásit problémy.

GV: Čí nápad bylo takovou platformu vytvořit?

GN: Řekl bych, že nápad vytvořit systém digitálního studentského hlasu vzešel přirozeně od samotných studentů. Studenti začali Studentariji vnímat jako bezpečné místo, protože nám do zpráv a instagramové schránky psali o problémech, které zažívají na univerzitách, na kolejích, s učebnicemi, veřejnými službami a mnoha dalšími stránkami studentského života. A jako student jsem ty zprávy nemohl ignorovat, když jsem viděl, že se děje něco důležitého. Snažili jsme se tyhle problémy zveřejňovat, rozpoutat debatu, žádat univerzity o odpovědi, nebo prostě dát studentům místo, kde je někdo uslyší. Takže po léta nám tyhle zprávy chodily do instagramové schránky. To je jeden z hlavních způsobů, jak se studenty denně komunikujeme. V určitou chvíli jsme ale pochopili, že potřebujeme mnohem organizovanější způsob, jak studentské problémy v Severní Makedonii sbírat, třídit a sledovat jejich řešení. A tak vznikl nápad na Digital Student Voice.

GN: Řekl bych, že nápad vytvořit systém digitálního studentského hlasu vzešel přirozeně od samotných studentů. Studenti začali Studentariji vnímat jako bezpečné místo, protože nám do zpráv a instagramové schránky psali o problémech, které zažívají na univerzitách, na kolejích, s učebnicemi, veřejnými službami a mnoha dalšími stránkami studentského života. A jako student jsem ty zprávy nemohl ignorovat, když jsem viděl, že se děje něco důležitého.

Snažili jsme se tyhle problémy zveřejňovat, rozpoutat debatu, žádat univerzity o odpovědi, nebo prostě dát studentům místo, kde je někdo uslyší.

Po léta nám tyhle zprávy chodily do instagramové schránky. To je jeden z hlavních způsobů, jak se studenty denně komunikujeme. V určitou chvíli jsme ale pochopili, že potřebujeme mnohem organizovanější způsob, jak studentské problémy v Severní Makedonii sbírat, třídit a sledovat jejich řešení. A tak vznikl nápad na Digital Student Voice.

GV: Předpokládám, že studentské problémy jsou v různých zemích víceméně podobné, ale mohl bys nám uvést pár těch, co ti nejvíc utkvěly v paměti?

GN: Digital Student Voice funguje od letošního dubna a mezi nejčastější problémy, hlášené v posledních měsících, bych zařadil zpoždění státních studentských plateb a špatné životní podmínky na kolejích po celé zemi. Studenti hlásili třeba koleje bez teplé vody a občas i bez elektřiny, k tomu problémy s hlodavci a hmyzem. Dostávali jsme také hlášení o nekorektním nebo nespravedlivém jednání ze strany profesorů, o problémech se známkami a zkouškovým procesem a o problémech s dopravou ve Skopje. Řekl bych, že ta hlášení pokrývají velmi širokou škálu věcí — od každodenních životních podmínek až po mnohem obecnější otázky kvality vysokoškolského vzdělávání v Severní Makedonii a toho, jak instituce se studenty zacházejí.

GN: Digital Student Voice funguje od letošního dubna a mezi nejčastější problémy, hlášené v posledních měsících, bych zařadil zpoždění státních studentských plateb a špatné životní podmínky na kolejích po celé zemi.

Studenti hlásili třeba koleje bez teplé vody a občas i bez elektřiny, k tomu problémy s hlodavci a hmyzem.

Dostávali jsme také hlášení o nekorektním nebo nespravedlivém jednání ze strany profesorů, o problémech se známkami a zkouškovým procesem a o problémech s dopravou ve Skopje. Řekl bych, že ta hlášení pokrývají velmi širokou škálu věcí — od každodenních životních podmínek až po mnohem obecnější otázky kvality vysokoškolského vzdělávání v Severní Makedonii a toho, jak instituce se studenty zacházejí.

GV: Co se s těmi problémy děje, když se objeví na platformě, když je studenti pošlou? Co se s nimi stane potom? Vidíme, že se řeší, nebo neřeší? Objevují se řešení? Vysvětli nám prosím celý ten mechanismus.

GN: Zkusím proces vysvětlit co nejrychleji. Nejdřív sdílíme odkaz na naší instagramové stránce, protože to je náš hlavní kanál komunikace se studenty. Když studenti nahlásí problém přes Digital Student Voice, nejdřív vyberou kategorii. Problém může souviset s diskriminací, stipendii nebo učebnicemi, se studentskými záležitostmi nebo s dopravou. Pak popíšou, co se stalo a kde se to stalo, a hlášení k nám dorazí přes zabezpečenou anonymní platformu. Každých pár dní tým zkontroluje hlášení, roztřídí je, utřídí a hledá vzorce. Pak zvažujeme, co s nimi můžeme udělat. Podle povahy problému to může znamenat zveřejnění na našem Instagramu a zvyšování povědomí veřejnosti, kontakt s odpovědnou institucí, žádost o oficiální vyjádření, nebo upozornění na větší problém, který se dotýká mnoha studentů. Nejde nám jen o to sbírat stížnosti, ale proměnit jednotlivé studentské zkušenosti v důkazy, které lze využít k prosazování změn. Jestli chcete, můžu sdílet pár příkladů toho, co jsme v posledních měsících udělali, pokud myslíte, že by to bylo užitečné.

GN: Zkusím proces vysvětlit co nejrychleji.

Nejdřív sdílíme odkaz na naší instagramové stránce, protože to je náš hlavní kanál komunikace se studenty.

Když studenti nahlásí problém přes Digital Student Voice, nejdřív vyberou kategorii. Problém může souviset s diskriminací, stipendii nebo učebnicemi, se studentskými záležitostmi nebo s dopravou. Pak popíšou, co se stalo a kde se to stalo, a hlášení k nám dorazí přes zabezpečenou anonymní platformu.

Každých pár dní tým zkontroluje hlášení, roztřídí je, utřídí a hledá vzorce. Pak zvažujeme, co s nimi můžeme udělat. Podle povahy problému to může znamenat zveřejnění na našem Instagramu a zvyšování povědomí veřejnosti, kontakt s odpovědnou institucí, žádost o oficiální vyjádření, nebo upozornění na větší problém, který se dotýká mnoha studentů.

Nejde nám jen o to sbírat stížnosti, ale proměnit jednotlivé studentské zkušenosti v důkazy, které lze využít k prosazování změn. Jestli chcete, můžu sdílet pár příkladů toho, co jsme v posledních měsících udělali, pokud myslíte, že by to bylo užitečné.

GC: Ano, prosím.

GN: Je jeden hodně zajímavý příklad, který ukazuje potenciál tohohle přístupu. Byla jedna studentská kolej v Ohridu. Ohrid je město v Severní Makedonii. Studenti z Ohridu nahlásili, že na své koleji už několik dní žijí bez elektřiny. Představte si, že jste student, bydlíte a studujete na koleji a několik dní nemáte elektřinu. Bez elektřiny neměli ani teplou vodu a jídlo, které dostávali, bylo naprosto nedostatečné. Když jsme se o tom přes Digital Student Voice dozvěděli, začali jsme o situaci publikovat a volat po institucionální odpovědnosti. Po našich příspěvcích se příběhu chytila velká média, televize, rádia a online portály. To vytvořilo široký veřejný tlak a nakonec vedlo k institucionální odpovědnosti. Po tomto případě ředitel studentské koleje v Ohridu rezignoval. Takže ano, pro mě tenhle příklad ukazuje, proč je důležité propojit individuální studentské zkušenosti s mediální pozorností a samozřejmě s institucionální odpovědností.

GN: Je jeden hodně zajímavý příklad, který ukazuje potenciál tohohle přístupu. Byla jedna studentská kolej v Ohridu. Ohrid je město v Severní Makedonii.

Studenti z Ohridu nahlásili, že na své koleji už několik dní žijí bez elektřiny. Představte si, že jste student, bydlíte a studujete na koleji a několik dní nemáte elektřinu.

Bez elektřiny neměli ani teplou vodu a jídlo, které dostávali, bylo naprosto nedostatečné. Když jsme se o tom přes Digital Student Voice dozvěděli, začali jsme o situaci publikovat a volat po institucionální odpovědnosti.

Po našich příspěvcích se příběhu chytila velká média, televize, rádia a online portály. To vytvořilo široký veřejný tlak a nakonec vedlo k institucionální odpovědnosti. Po tomto případě ředitel studentské koleje v Ohridu rezignoval.

Takže ano, pro mě tenhle příklad ukazuje, proč je důležité propojit individuální studentské zkušenosti s mediální pozorností a samozřejmě s institucionální odpovědností.

GV: Předpokládám, že nemáte v týmu moc lidí. Jak zvládáte všechny tyhle žádosti? A zkoušeli jste také ovlivnit nebo zapojit jiné demokratické instituce, třeba politické strany, obecní zastupitele a podobně?

GN: Ano, co se týče týmu za Digital Student Voices, v tuhle chvíli jsme ve Studentariji tři. Ale ano, zapojujeme instituce, i ty demokratické, když vidíme, že studenti mají konkrétní problémy. Už jsme kontaktovali různé instituce, například Ministerstvo školství a vědy, Národní shromáždění, Parlament, a také správu studentských kolejí, třeba tu zodpovědnou za koleje v Ohridu. Řekl bych, že je to těžké, ale víme, že to, co děláme, pomáhá velkému množství studentů. To nás motivuje a drží v pohybu.

GN: Ano, co se týče týmu za Digital Student Voices, v tuhle chvíli jsme ve Studentariji tři. Ale ano, zapojujeme instituce, i ty demokratické, když vidíme, že studenti mají konkrétní problémy. Už jsme kontaktovali různé instituce, například Ministerstvo školství a vědy, Národní shromáždění, Parlament, a také správu studentských kolejí, třeba tu zodpovědnou za koleje v Ohridu.

Řekl bych, že je to těžké, ale víme, že to, co děláme, pomáhá velkému množství studentů. To nás motivuje a drží v pohybu.

GV: Jaké máte plány s médiem a s platformou?

GN: Studentarija bude existovat dál pro studenty a společně se studenty. Momentálně jsem šéfredaktorem naší platformy, ale po celou dobu pracujeme se studenty. To, čím je dnes, jsem nevybudoval sám. Vzniklo to společně s nespočtem studentů v Severní Makedonii za těch devět let, co Studentarija existuje. Zároveň, jak jsem řekl na začátku, Instagram je naše hlavní platforma a podle mě i naše zóna pohodlí, protože je to zóna pohodlí i studentů a našeho publika. Ale rozhodně prozkoumáváme další formáty a prostory, kde se může Studentarija rozvíjet jako mediální platforma i jako způsob komunikace informací a výchovy odpovědných, sociálně angažovaných mladých lidí. Musím být upřímný: od chvíle, kdy jsme spustili Digital Student Voice, mě vzhledem k počtu hlášení, která nám studenti posílají, bohužel překvapilo něco negativního — neuvědomoval jsem si, že problémy studentů v Severní Makedonii jsou mnohem větší, než jsem předpokládal. Z toho, co každý den vidíme, z toho, co každý den čtu, je před námi velmi dlouhá cesta. A samozřejmě plánujeme tady zůstat, tlačit na změnu a změnu v zemi vyžadovat.

GN: Studentarija bude existovat dál pro studenty a společně se studenty. Momentálně jsem šéfredaktorem naší platformy, ale po celou dobu pracujeme se studenty. To, čím je dnes, jsem nevybudoval sám. Vzniklo to společně s nespočtem studentů v Severní Makedonii za těch devět let, co Studentarija existuje.

Zároveň, jak jsem řekl na začátku, Instagram je naše hlavní platforma a podle mě i naše zóna pohodlí, protože je to zóna pohodlí i studentů a našeho publika. Ale rozhodně prozkoumáváme další formáty a prostory, kde se může Studentarija rozvíjet jako mediální platforma i jako způsob komunikace informací a výchovy odpovědných, sociálně angažovaných mladých lidí.

Musím být upřímný: od chvíle, kdy jsme spustili Digital Student Voice, mě vzhledem k počtu hlášení, která nám studenti posílají, bohužel překvapilo něco negativního — neuvědomoval jsem si, že problémy studentů v Severní Makedonii jsou mnohem větší, než jsem předpokládal.

Z toho, co každý den vidíme, z toho, co každý den čtu, je před námi velmi dlouhá cesta. A samozřejmě plánujeme tady zůstat, tlačit na změnu a změnu v zemi vyžadovat.

GV: Myslíš, že z mediální organizace přerůstáte v organizaci občanské společnosti — v neziskovku prosazující práva studentů, nebo třeba v politickou stranu?

GN: Pokud jde o to, jak Studentarija dneska funguje, myslím, že jsme mix instagramové platformy, mediální platformy a organizace občanské společnosti. Víte, nejsme formálně registrovaní jako organizace občanské společnosti, ale to, co děláme, se vlastně dotýká práce novinářů, práce aktivistů a dokonce i práce institucí. Takže, víte, mladý člověk může být ve společnosti aktivní různými způsoby: v politické straně, uvnitř institucí, jako aktivista, přes organizaci občanské společnosti, nebo jako novinář v médiu. Myslím, že jsme našli svůj hlas na Instagramu. Nemusíte být součástí politické strany, abyste v zemi prosadili změnu. To je něco, co jsem se ze své dosavadní zkušenosti naučil.

GN: Pokud jde o to, jak Studentarija dneska funguje, myslím, že jsme mix instagramové platformy, mediální platformy a organizace občanské společnosti.

Víte, nejsme formálně registrovaní jako organizace občanské společnosti, ale to, co děláme, se vlastně dotýká práce novinářů, práce aktivistů a dokonce i práce institucí.

Takže, víte, mladý člověk může být ve společnosti aktivní různými způsoby: v politické straně, uvnitř institucí, jako aktivista, přes organizaci občanské společnosti, nebo jako novinář v médiu. Myslím, že jsme našli svůj hlas na Instagramu.

Nemusíte být součástí politické strany, abyste v zemi prosadili změnu. To je něco, co jsem se ze své dosavadní zkušenosti naučil.

GV: Moc děkujeme, že sis našel čas si s námi promluvit. Vše dobré tobě osobně, tvému týmu a tvojí organizaci. A studentům v Severní Makedonii.