Jihokorejská občanská společnost říká ne vyslání armády do Hormuzského průlivu

„Nemůžeme dopustit, aby se naši mladí lidé stali oběťmi nespravedlivé útočné války.“

Původně zveřejněno na Global Voices

Zástupci korejské občanské společnosti prošli v Soulu od velvyslanectví USA k Modrému domu (úřadu a sídlu prezidenta Jižní Koreje). Snímek poskytla organizace People’s Solidarity for Participatory Democracy ve své tiskové zprávě . Použito se svolením.

Tento příspěvek je součástí zářijové série Global Voices Spotlight 2026 „ Protest v demokracii “. Touto sérií chceme prozkoumat mnoho podob protestu, taktiky, jimiž mu státy berou legitimitu a potlačují ho, i složitý vztah mezi protestem a demokracií. Tuto práci můžete podpořit darem zde .

Minulý týden Soul potvrdil, že chce k situaci v Hormuzském průlivu „podstatně přispět“, a to včetně možnosti bojového či nebojového nasazení armády. Koalice 601 občanských organizací se proto 9. září 2026 sešla před velvyslanectvím USA a vydala se pochodem k prezidentskému úřadu. Demonstranti dávali najevo nesouhlas se zapojením Jižní Koreje do konfliktu na Blízkém východě. Tvrdili, že takové rozhodnutí by podkopalo ústavu i suverenitu země.

Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael začátkem roku 2026 zahájily společnou vojenskou akci proti Íránu a Írán v reakci zablokoval Hormuzský průliv, tlačí americký prezident Donald Trump na spojence v Evropě a Asii, aby vojenskou podporou pomohli průliv znovu otevřít.

S blížícími se listopadovými volbami do Kongresu v USA v roce 2026 roste tlak na získání mezinárodní podpory pro tuto nepopulární válku a Trump začal spojence přitlačovat ještě víc . Několik týdnů před trojstranným vojenským cvičením USA, Japonska a Jižní Koreje napsal Trump na svém účtu na Truth Social, že omezuje americkou účast na cvičení, protože se Soul zdráhá zapojit do konfliktu na Blízkém východě.

Washington navíc začátkem září oznámil, že zavede „cílenou, promyšlenou celní politiku“ na dovoz polovodičů . Ta zjevně míří na Soul, protože Jižní Korea je jedním z hlavních center světového polovodičového průmyslu. Krátce po tomto oznámení citovala jihokorejská média úředníka prezidentské kanceláře, podle něhož se Soul chystá vyslat vojáky do Hormuzu do konce roku 2026. Prezident Lee Jae-myung sice zdůraznil, že plán se teprve posuzuje a konečné rozhodnutí nepadlo , ministerstvo národní obrany ale 7. září vyslalo terénní průzkumný tým, aby situaci v Hormuzu vyhodnotil.

Imperialistická válka

Od oznámení prezidenta Lee Jae-myunga 4. září zaplavila korejská občanská společnost veřejnost prohlášeními a uspořádala řadu protestů. Ještě ten den vydala Korejská konfederace odborových svazů prohlášení, v němž varovala před jakoukoli formou vojenského nasazení. Pokud by Korea byla donucena zapojit se do „imperialistické války“, ohrozila by podle odborů bezpečnost korejského lidu i suverenitu země. Odbory také kritizovaly USA za to, že se snaží využít jednání o clech na polovodiče k vyjednání vojenské podpory, což označily za zákulisní a neetické.

Lee Mu-jin, předseda výkonného výboru Soulské akce svíček, občanské koalice, která úspěšně zmobilizovala lidi k odvolání bývalého prezidenta Yoon Suk Yeola, se 5. září na veřejném shromáždění také ohradil proti americkému ekonomickému nátlaku. Vyzval představitele státu, aby hájili suverenitu země a Trumpovy požadavky odmítli.

Mnoho politiků a politických stran vydalo podobně ostrá prohlášení proti americké snaze zatáhnout Soul do války s Íránem. Strana zelených i Strana spravedlnosti označily Trumpa za „válečného štváče“. Strana spravedlnosti navíc v prohlášení na síti X položila tuto otázku:

미국 내에서조차 트럼프의 소수 측근만이 옹호하는 이 군사작전에 왜 한국의 시민들이, 청년들이 방패막이가 되어야 하는가. 호르무즈 파병동의안은 “전쟁광 호위동의안”이다.

미국 내에서조차 트럼프의 소수 측근만이 옹호하는 이 군사작전에 왜 한국의 시민들이, 청년들이 방패막이가 되어야 하는가. 호르무즈 파병동의안은 “전쟁광 호위동의안”이다.

Proč by se jihokorejští občané a mladí lidé měli stát lidským štítem pro tuto vojenskou operaci, když ji i v samotných USA podporuje jen hrstka Trumpových nejbližších spolupracovníků? Návrh na schválení vyslání vojáků do Hormuzského průlivu bude „souhlasem se stát po boku válečného štváče“.

Proč by se jihokorejští občané a mladí lidé měli stát lidským štítem pro tuto vojenskou operaci, když ji i v samotných USA podporuje jen hrstka Trumpových nejbližších spolupracovníků? Návrh na schválení vyslání vojáků do Hormuzského průlivu bude „souhlasem se stát po boku válečného štváče“.

Menší protesty probíhaly celý víkend. Dne 5. září uspořádala skupina People in Solidarity with Palestinians, občanské sdružení studentů a humanitárních pracovníků, mimořádné shromáždění proti možnému vojenskému nasazení.

“한국군 호르무즈 파병 반대한다!” “이재명 정부는 호르무즈에 한국군 파병 말라!” “No War! No Troops!” https://t.co/3AR1kVUKa2 pic.twitter.com/XmMTTqH5Ev — 팔레스타인인들과 연대하는 사람들(팔연사) (@ppl4pal_kr) September 5, 2026

“한국군 호르무즈 파병 반대한다!” “이재명 정부는 호르무즈에 한국군 파병 말라!” “No War! No Troops!” https://t.co/3AR1kVUKa2 pic.twitter.com/XmMTTqH5Ev

— 팔레스타인인들과 연대하는 사람들(팔연사) (@ppl4pal_kr) September 5, 2026

„Nesouhlasíme s vysláním korejských vojáků do Hormuzu!“ „Vláda Lee Jae-myunga nesmí vyslat korejské vojáky do Hormuzu!“ „No War! No Troops!“

„Nesouhlasíme s vysláním korejských vojáků do Hormuzu!“ „Vláda Lee Jae-myunga nesmí vyslat korejské vojáky do Hormuzu!“ „No War! No Troops!“

Dne 7. září se na univerzitních kampusech a v centru Soulu konala řada protestů a mírových akcí.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaeil Baqaei mezitím napsal korejsky na síti X, že jihokorejská vojenská přítomnost v Hormuzu by měla „vážné následky“. Příspěvek doplnil obrázkem s nápisem „nebezpečné volby mají svou cenu“.

Dne 9. září uspořádala koalice 601 občanských organizací, Společná akce proti útočné válce a vysílání vojáků, společnou akci, na níž odsoudila diplomatický nátlak USA. Koalice v prohlášení označila útok USA a Izraele na Írán za „protiprávní útočnou válku“, která porušuje mezinárodní právo. Vojenské nasazení na Blízkém východě by podle ní porušilo jihokorejskou ústavu, protože podle jejího článku 5 má země „odmítat útočnou válku“. Koalice zdůraznila:

우리의 청년들을 부당한 침략전쟁의 희생양으로 내어줄 수는 없다.

우리의 청년들을 부당한 침략전쟁의 희생양으로 내어줄 수는 없다.

Nemůžeme dopustit, aby se naši mladí lidé obětovali a stali se oběťmi nespravedlivé útočné války.

Nemůžeme dopustit, aby se naši mladí lidé obětovali a stali se oběťmi nespravedlivé útočné války.

Poté, co zástupci občanské koalice přednesli svá stanoviska před velvyslanectvím USA, prošli pochodem k Modrému domu, úřadu a sídlu prezidenta Jižní Koreje.

Soulská vláda považuje bezpečnostní alianci USA a Korejské republiky za životně důležitou pro přežití země, protože po korejské válce (1950–1953) byla Korea rozdělena na Sever (podporovaný Sovětským svazem) a Jih. Jižní Korea proto často stojí na straně USA. Za vietnamské války (1963–1974) i irácké války (2003–2008) podpořila jihokorejská vláda USA vysláním vojáků.

Po přechodu k demokracii však investigativní reportáže o podílu jihokorejských vojáků na masakrech vietnamských civilistů vyvolaly mezi progresivními nevládními organizacemi sebereflexi a mírové hnutí 미안해요 베트남 (Promiň, Vietname). Pod tlakem veřejnosti proto jihokorejská vláda v irácké válce zastávala nebojovou roli.

Tváří v tvář americkému nátlaku se jihokorejská občanská společnost od dubna rozhodně staví proti vojenskému zapojení země na Blízkém východě a uspořádala řadu protestů a mírových kampaní. Přestože zemi ohrožují jaderné zbraně a raketové programy Severní Koreje a uzavření Hormuzského průlivu těžce zasáhlo dodávky ropy, podle různých průzkumů je mírná většina Jihokorejců stále proti vyslání armády na Blízký východ.

Leeova vláda slíbila, že bude o rozhodnutí hledat celospolečenskou shodu, a protiválečná síť bude dál usilovat o to, aby zemi nevtáhli do války s Íránem. Další velká mobilizace je naplánována na 12. září.