Subsaharská Afrika: Proč má přístup k umělé inteligenci méně než 12 procent Afričanů?

Dnes je problém udržet nepřerušovaná spojení, ve kterých se streamuje, nahrává a komunikuje v reálném čase.

Původně vyšlo na Global Voices Advox

Fotografie Folliho Herberta Amouzougana, použito se svolením.

Text je součástí série Spotlight, kterou Global Voices vydávaly v dubnu 2026 pod názvem „Lidské pohledy na umělou inteligenci”. Série ukazuje, jak se umělá inteligence používá v zemích globální většiny, jak její nasazení dopadá na jednotlivé komunity, co může tenhle experiment znamenat pro příští generace a mnoho dalšího. Tuhle práci můžete podpořit darem zde.

Zatímco africké metropole chrlí jedno oznámení národní strategie pro umělou inteligenci za druhým a technologičtí giganti otevírají po kontinentu „inovační huby”, miliony domácností pořád žijí bez spolehlivé elektřiny. Právě tenhle křiklavý paradox je jádrem našeho rozhovoru s togským IT specialistou a odborníkem na správu internetu a digitální politiku Follim Herbertem Amouzouganem, který zároveň bystře sleduje technologický vývoj v subsaharské Africe.

Proti okouzlujícím vyprávěním o afrických „technologických pokrocích” staví Folli Herbert Amouzougan jednoduchou otázku. Dá se za současných okolností vážně uvažovat o umělé inteligenci na kontinentu, kde zatím neumíme zaručit elektřinu? Za algoritmy, konektivitou, a dokonce i daty chybí obyčejné dráty. Z téhle často přehlížené základní skutečnosti pak metodicky rozebírá převládající optimistické technologické vyprávění a popisuje energetické, digitální, ekonomické i jazykové propasti, které o přístupu kontinentu k umělé inteligenci rozhodují.

V otevřeném rozhovoru se Folli Herbert Amouzougan ptá po odpovědnosti států, telekomunikačních operátorů, technologických firem i místní občanské společnosti.

Jean Sovon (JS): Africké vlády a velké technologické firmy ohlašují národní strategie pro umělou inteligenci, inovační huby a partnerství s Googlem a Microsoftem, zatímco velká část obyvatel zažívá každodenní výpadky proudu. Jak byste popsal rozdíl mezi politickou rétorikou o umělé inteligenci a stavem základní infrastruktury v subsaharské Africe?

Folli Herbert Amouzougan (FHA) : Je qualifierai d’aberrant ce décalage entre les discours politiques sur l’IA et la réalité des infrastructures de base en Afrique subsaharienne. Je pense que ces déclarations sont semblables à un saut dans le vide et qu’il ne sert à rien de mettre la charrue avant les bœufs. Il m’est inconcevable de réaliser n’importe quelle prouesse technologique dans un pays sans assainir et stabiliser le secteur énergétique prioritairement et doter le pays en question d’infrastructures de base (en exemple un réseau électrique efficace, efficient et opérationnel couvrant au moins 95% du territoire). L’on ne peut construire une tour (IA) sans la bonne fondation (infrastructure énergétique et de connectivité).

Folli Herbert Amouzougan (FHA) : Je qualifierai d’aberrant ce décalage entre les discours politiques sur l’IA et la réalité des infrastructures de base en Afrique subsaharienne. Je pense que ces déclarations sont semblables à un saut dans le vide et qu’il ne sert à rien de mettre la charrue avant les bœufs. Il m’est inconcevable de réaliser n’importe quelle prouesse technologique dans un pays sans assainir et stabiliser le secteur énergétique prioritairement et doter le pays en question d’infrastructures de base (en exemple un réseau électrique efficace, efficient et opérationnel couvrant au moins 95% du territoire). L’on ne peut construire une tour (IA) sans la bonne fondation (infrastructure énergétique et de connectivité).

Řekl bych, že rozdíl mezi politickou rétorikou o umělé inteligenci a stavem základní infrastruktury v subsaharské Africe je neudržitelný. Takové proklamace považuji za skok do neznáma a nemá smysl předbíhat. Je pro mě nemyslitelné, aby země dosáhla jakéhokoli technologického výkonu, aniž by nejdřív ozdravila a stabilizovala energetiku a vybavila se základní infrastrukturou, tedy třeba účinnou a funkční elektrickou sítí, která pokryje aspoň 95 procent území. Věž (umělou inteligenci) nepostavíte bez pevných základů (energetické a připojovací infrastruktury).

Řekl bych, že rozdíl mezi politickou rétorikou o umělé inteligenci a stavem základní infrastruktury v subsaharské Africe je neudržitelný. Takové proklamace považuji za skok do neznáma a nemá smysl předbíhat. Je pro mě nemyslitelné, aby země dosáhla jakéhokoli technologického výkonu, aniž by nejdřív ozdravila a stabilizovala energetiku a vybavila se základní infrastrukturou, tedy třeba účinnou a funkční elektrickou sítí, která pokryje aspoň 95 procent území. Věž (umělou inteligenci) nepostavíte bez pevných základů (energetické a připojovací infrastruktury).

JS: Nakolik je energetická propast hlavní překážkou skutečného rozšíření umělé inteligence v tomhle regionu?

FHA : Votre question elle-même pose déjà les bases de la compréhension de la fracture énergétique. J’ai l’habitude de dire qu’il y a des africains entiers jouissant normalement des mêmes droits que vous et moi mais qui n’ont jamais allumé une ampoule électrique toute leur vie et sont morts sans connaître l’électricité. Or utiliser un outil d’IA générative suppose un appareil chargé, une connexion stable, souvent un abonnement payant. Le manque d’accès à l’électricité est le premier verrou puisque toute l’infrastructure de l’IA (si locale) ainsi que les terminaux d’interaction (Smartphones, PC, etc) ainsi que les moyens d’accès (SAT, Internet) sont électricité dépendants! Sans électricité, il n’y a pas d’Internet, pas de routeurs allumés, pas d’antennes de télécommunications fonctionnelles, …., impossibilité de charger même un seul Smartphone.

FHA : Votre question elle-même pose déjà les bases de la compréhension de la fracture énergétique. J’ai l’habitude de dire qu’il y a des africains entiers jouissant normalement des mêmes droits que vous et moi mais qui n’ont jamais allumé une ampoule électrique toute leur vie et sont morts sans connaître l’électricité. Or utiliser un outil d’IA générative suppose un appareil chargé, une connexion stable, souvent un abonnement payant. Le manque d’accès à l’électricité est le premier verrou puisque toute l’infrastructure de l’IA (si locale) ainsi que les terminaux d’interaction (Smartphones, PC, etc) ainsi que les moyens d’accès (SAT, Internet) sont électricité dépendants! Sans électricité, il n’y a pas d’Internet, pas de routeurs allumés, pas d’antennes de télécommunications fonctionnelles, …., impossibilité de charger même un seul Smartphone.

FHA: Vaše otázka sama pokládá základ k pochopení energetické propasti. Často upozorňuju, že existují celé skupiny Afričanů, kteří mají běžně stejná práva jako vy nebo já, ale za celý život nerozsvítili jedinou žárovku a zemřou, aniž by kdy poznali elektřinu. Přitom používat nástroje generativní umělé inteligence znamená mít nabité zařízení, stabilní připojení a často i placené předplatné. Chybějící přístup k elektřině je první závora, protože veškerá infrastruktura umělé inteligence (pokud je místní), zařízení, na nichž se s ní pracuje (chytré telefony, počítače a podobně), i způsoby přístupu (satelit, internet) na elektřině závisejí! Bez elektřiny není internet, nefungují routery, nejedou telekomunikační antény a nedá se nabít ani jeden chytrý telefon.

FHA: Vaše otázka sama pokládá základ k pochopení energetické propasti. Často upozorňuju, že existují celé skupiny Afričanů, kteří mají běžně stejná práva jako vy nebo já, ale za celý život nerozsvítili jedinou žárovku a zemřou, aniž by kdy poznali elektřinu. Přitom používat nástroje generativní umělé inteligence znamená mít nabité zařízení, stabilní připojení a často i placené předplatné. Chybějící přístup k elektřině je první závora, protože veškerá infrastruktura umělé inteligence (pokud je místní), zařízení, na nichž se s ní pracuje (chytré telefony, počítače a podobně), i způsoby přístupu (satelit, internet) na elektřině závisejí! Bez elektřiny není internet, nefungují routery, nejedou telekomunikační antény a nedá se nabít ani jeden chytrý telefon.

JS: Subsaharská Afrika se často uvádí jako úspěšný příběh mobilních sítí. Jenže prohlížet Facebook přes 3G je něco úplně jiného než používat velký jazykový model (LLM), který potřebuje nízkou latenci a trvale dostupné pásmo. Kde přesně vede hranice mezi „připojený” a „připojený pro umělou inteligenci” a kolik lidí na kontinentu ji doopravdy překročí?

FHA : Généralement les “connectés” sont en 2G ou 3G et même en ADSL et sont caractérisés par un faible débit et donc des temps de latence élevés et l’utilisation des réseaux sociaux tandis que les “connectés pour l’IA” sont en 4G stable et plus voire en 6G ou encore la fibre optique, la vraie, caractérisés par des débits élevés et des temps de latence faibles, … allant avec la puissance qu’il faut. La frontière n’est pas un seuil technique unique que je peux juste vous donner en guise de réponse mais plutôt la combinaison de plusieurs conditions devant être réunies au même moment. Avant l’IA générative, “nous” (il y a toujours des exclus) jouissions tous du SMS/voix, Web mobile et du Streaming/Vidéo. Mais le challenge aujourd’hui est d’avoir des sessions continues sans coupure alliant streaming, téléversement et possibilité d’interactions en temps réel. Pour ce faire, cette frontière constitue l’ensemble de critères indissociables suivants: débit, latence, stabilité de la connexion (difficile de faire de l’IA générative via ADSL), qualité du terminal utilisé (un vieux Smartphone est un frein), la langue, compte requis ou non et le coût par session. L’on comprend la raison pour laquelle cette frontière est donc contraignante et exclusive! La langue est un autre facteur important car un utilisateur lambda bien nanti et disposant de tout mais ne parlant que le Guin (langue parlée par le peuple Guin au sud du Togo) de chez moi, se retrouvera face un outil Large Language Model (LLM) qui ne comprend pas son registre de langue et l’on ne peut parler de dialogue ou de communication lorsque le registre de l’un est différent de celui de l’autre. La frontière n’est donc pas une ligne tracée mais un filtre à mailles. Ce qu’il faut retenir dans le contexte Africain est que cette frontière est simultanément technique, économique et linguistique. Je suis tenté de dire que le taux d’Africains qui franchissent réellement ce seuil aujourd’hui sera en dessous de 12% à voir toutes les mailles du filtre à réunir pour passer. Il sera très difficile d’avoir 2 personnes sur 10.

FHA : Généralement les “connectés” sont en 2G ou 3G et même en ADSL et sont caractérisés par un faible débit et donc des temps de latence élevés et l’utilisation des réseaux sociaux tandis que les “connectés pour l’IA” sont en 4G stable et plus voire en 6G ou encore la fibre optique, la vraie, caractérisés par des débits élevés et des temps de latence faibles, … allant avec la puissance qu’il faut. La frontière n’est pas un seuil technique unique que je peux juste vous donner en guise de réponse mais plutôt la combinaison de plusieurs conditions devant être réunies au même moment. Avant l’IA générative, “nous” (il y a toujours des exclus) jouissions tous du SMS/voix, Web mobile et du Streaming/Vidéo. Mais le challenge aujourd’hui est d’avoir des sessions continues sans coupure alliant streaming, téléversement et possibilité d’interactions en temps réel. Pour ce faire, cette frontière constitue l’ensemble de critères indissociables suivants: débit, latence, stabilité de la connexion (difficile de faire de l’IA générative via ADSL), qualité du terminal utilisé (un vieux Smartphone est un frein), la langue, compte requis ou non et le coût par session. L’on comprend la raison pour laquelle cette frontière est donc contraignante et exclusive! La langue est un autre facteur important car un utilisateur lambda bien nanti et disposant de tout mais ne parlant que le Guin (langue parlée par le peuple Guin au sud du Togo) de chez moi, se retrouvera face un outil Large Language Model (LLM) qui ne comprend pas son registre de langue et l’on ne peut parler de dialogue ou de communication lorsque le registre de l’un est différent de celui de l’autre. La frontière n’est donc pas une ligne tracée mais un filtre à mailles. Ce qu’il faut retenir dans le contexte Africain est que cette frontière est simultanément technique, économique et linguistique.

Je suis tenté de dire que le taux d’Africains qui franchissent réellement ce seuil aujourd’hui sera en dessous de 12% à voir toutes les mailles du filtre à réunir pour passer. Il sera très difficile d’avoir 2 personnes sur 10.

FHA: Obecně platí, že „připojení” jsou na 2G nebo 3G, případně na ADSL, používají sociální sítě a mají nízkou přenosovou rychlost a vysokou latenci. Naproti tomu „připojení pro umělou inteligenci” mají stabilní 4G a lepší, dokonce 6G nebo plnohodnotnou optiku, tedy vysokou rychlost a nízkou latenci odpovídající potřebnému výkonu. Ta hranice není jeden konkrétní technický práh, který bych vám mohl v odpovědi jen tak uvést, ale kombinace podmínek, které musí platit zároveň. Před nástupem generativní umělé inteligence jsme „všichni” (výjimky jsou vždycky) měli SMS a hovory, mobilní web a streamování videa. Dnes je ale problém udržet nepřerušovaná spojení, ve kterých se streamuje, nahrává a komunikuje v reálném čase. Ta hranice proto zahrnuje celou skupinu neoddělitelných kritérií: rychlost, latenci, stabilitu připojení (přes ADSL se generativní umělá inteligence dělá těžko), kvalitu zařízení (starý chytrý telefon je brzda), jazyk, to, jestli je potřeba účet, a cenu za jedno sezení. Je pochopitelné, proč je taková hranice svazující a vylučující! Dalším klíčovým faktorem je jazyk: běžný, dobře situovaný a dobře vybavený uživatel od nás, který mluví jenom jazykem guin (mluví se jím na jihu Toga), narazí na velký jazykový model (LLM), který jeho jazykovou rovinu nechápe. A o dialogu ani o komunikaci se mluvit nedá, když je rejstřík jednoho jiný než rejstřík druhého. Ta hranice tedy není přímka, ale propojený filtrační systém. V africkém prostředí je potřeba si zapamatovat, že je zároveň technická, ekonomická i jazyková. Řekl bych, že podíl Afričanů, kteří tenhle práh dnes skutečně překračují, je nižší než 12 procent, vzhledem ke všem kritériím, která k tomu musí splnit. Najít 2 lidi z 10 bude nesmírně těžké.

FHA: Obecně platí, že „připojení” jsou na 2G nebo 3G, případně na ADSL, používají sociální sítě a mají nízkou přenosovou rychlost a vysokou latenci. Naproti tomu „připojení pro umělou inteligenci” mají stabilní 4G a lepší, dokonce 6G nebo plnohodnotnou optiku, tedy vysokou rychlost a nízkou latenci odpovídající potřebnému výkonu. Ta hranice není jeden konkrétní technický práh, který bych vám mohl v odpovědi jen tak uvést, ale kombinace podmínek, které musí platit zároveň. Před nástupem generativní umělé inteligence jsme „všichni” (výjimky jsou vždycky) měli SMS a hovory, mobilní web a streamování videa. Dnes je ale problém udržet nepřerušovaná spojení, ve kterých se streamuje, nahrává a komunikuje v reálném čase. Ta hranice proto zahrnuje celou skupinu neoddělitelných kritérií: rychlost, latenci, stabilitu připojení (přes ADSL se generativní umělá inteligence dělá těžko), kvalitu zařízení (starý chytrý telefon je brzda), jazyk, to, jestli je potřeba účet, a cenu za jedno sezení. Je pochopitelné, proč je taková hranice svazující a vylučující! Dalším klíčovým faktorem je jazyk: běžný, dobře situovaný a dobře vybavený uživatel od nás, který mluví jenom jazykem guin (mluví se jím na jihu Toga), narazí na velký jazykový model (LLM), který jeho jazykovou rovinu nechápe. A o dialogu ani o komunikaci se mluvit nedá, když je rejstřík jednoho jiný než rejstřík druhého. Ta hranice tedy není přímka, ale propojený filtrační systém. V africkém prostředí je potřeba si zapamatovat, že je zároveň technická, ekonomická i jazyková.

Řekl bych, že podíl Afričanů, kteří tenhle práh dnes skutečně překračují, je nižší než 12 procent, vzhledem ke všem kritériím, která k tomu musí splnit. Najít 2 lidi z 10 bude nesmírně těžké.

JS: V reakci na výpadky proudu a na cenu dat vznikají různá přizpůsobení: používání offline, odlehčené modely, umělá inteligence vestavěná přímo v zařízení nebo přístup přes jednoduché tlačítkové telefony. Připadají vám tohle udržitelná řešení, nebo náhradní řešení, která strukturální příčiny problému neřeší?

FHA : Solutions durables ou palliatives, tout dépend de l’angle choisi et surtout de la finalité. D’entrée, il faut reconnaître que la durabilité dépend totalement de l’entité qui finance ces adaptations et l’intérêt visé. Dans une démarche évolutive, les approches adaptées (leur utilisation) apportent une valeur ajoutée à leur cible, dans les domaines de l’éducation, de l’agriculture et de la santé par exemple, dans un contexte local sans dépendance d’une infrastructure inexistante. Mais le danger réside en le fait d’avoir une IA appauvrie en capacité pour les moins nantis alors que les mieux connectés profiteront des pleines capacités et donc des usages plus puissants. Cela met en exergue un accès de second rang. Et cet état de choses ne permet pas ou n’oblige pas les gouvernements qui ne s’inscrivent pas dans une démarche évolutive à s’attaquer aux causes structurelles.

FHA : Solutions durables ou palliatives, tout dépend de l’angle choisi et surtout de la finalité. D’entrée, il faut reconnaître que la durabilité dépend totalement de l’entité qui finance ces adaptations et l’intérêt visé. Dans une démarche évolutive, les approches adaptées (leur utilisation) apportent une valeur ajoutée à leur cible, dans les domaines de l’éducation, de l’agriculture et de la santé par exemple, dans un contexte local sans dépendance d’une infrastructure inexistante. Mais le danger réside en le fait d’avoir une IA appauvrie en capacité pour les moins nantis alors que les mieux connectés profiteront des pleines capacités et donc des usages plus puissants. Cela met en exergue un accès de second rang. Et cet état de choses ne permet pas ou n’oblige pas les gouvernements qui ne s’inscrivent pas dans une démarche évolutive à s’attaquer aux causes structurelles.

FHA: Jestli jde o řešení udržitelná, nebo náhradní, záleží na úhlu pohledu a hlavně na cíli. Především je potřeba uznat, že udržitelnost úplně závisí na tom, kdo taková přizpůsobení financuje a s jakým záměrem. V rámci rozvojově pojatých projektů přinášejí místně uzpůsobené přístupy svým adresátům skutečnou hodnotu, třeba ve vzdělávání, zemědělství nebo zdravotnictví, a to bez závislosti na infrastruktuře, která neexistuje. Nebezpečí ale spočívá v tom, že ti méně majetní dostanou umělou inteligenci s osekanými schopnostmi, zatímco lépe připojení budou využívat její plné možnosti, a tedy mnohem silnější způsoby využití. To podtrhuje přístup druhé kategorie. Současný stav navíc vlády, které rozvojový přístup nepřijaly, k řešení strukturálních příčin nevede ani je k němu nenutí.

FHA: Jestli jde o řešení udržitelná, nebo náhradní, záleží na úhlu pohledu a hlavně na cíli. Především je potřeba uznat, že udržitelnost úplně závisí na tom, kdo taková přizpůsobení financuje a s jakým záměrem. V rámci rozvojově pojatých projektů přinášejí místně uzpůsobené přístupy svým adresátům skutečnou hodnotu, třeba ve vzdělávání, zemědělství nebo zdravotnictví, a to bez závislosti na infrastruktuře, která neexistuje. Nebezpečí ale spočívá v tom, že ti méně majetní dostanou umělou inteligenci s osekanými schopnostmi, zatímco lépe připojení budou využívat její plné možnosti, a tedy mnohem silnější způsoby využití. To podtrhuje přístup druhé kategorie. Současný stav navíc vlády, které rozvojový přístup nepřijaly, k řešení strukturálních příčin nevede ani je k němu nenutí.

JS: Kdo je odpovědný za to, aby byla umělá inteligence v subsaharské Africe dostupná, a jaká praktická opatření od jednotlivých aktérů čekáte?

FHA : La responsabilité au sens large est partagée et c’est effectivement ce qui permet à chaque acteur de se dédouaner et de s’accuser mutuellement permettant d’entretenir le statu quo. En réalité, les États ont la pleine responsabilité de l’électrification, de la régulation et de l’institutionnel. Les opérateurs télécoms maintiennent des tarifs data élevés dans des marchés peu concurrentiels, le Togo en est un exemple avec uniquement deux opérateurs de téléphonie mobile. Ils gagneraient en investissant dans les infrastructures en zones rurales et ont pour responsabilité l’accessibilité réseau avec des mécanismes de haute disponibilité alors que les Entreprises d’IA se doivent d’adapter leurs technologies. Elles peuvent par exemple investir dans des modèles multilingues et nouer des partenariats avec des acteurs locaux qui comprennent les enjeux et qui sont capables d’exprimer les contraintes d’usage, au lieu de signer des accords de façades avec des gouvernements pour des “hubs” qui ne profitent réellement qu’à une minorité: les élites et les expatriés. Les acteurs locaux quant à eux doivent continuer d’innover selon les réalités de terrain et les contextes en proposant des solutions SMART aux problèmes réels.

FHA : La responsabilité au sens large est partagée et c’est effectivement ce qui permet à chaque acteur de se dédouaner et de s’accuser mutuellement permettant d’entretenir le statu quo. En réalité, les États ont la pleine responsabilité de l’électrification, de la régulation et de l’institutionnel. Les opérateurs télécoms maintiennent des tarifs data élevés dans des marchés peu concurrentiels, le Togo en est un exemple avec uniquement deux opérateurs de téléphonie mobile. Ils gagneraient en investissant dans les infrastructures en zones rurales et ont pour responsabilité l’accessibilité réseau avec des mécanismes de haute disponibilité alors que les Entreprises d’IA se doivent d’adapter leurs technologies. Elles peuvent par exemple investir dans des modèles multilingues et nouer des partenariats avec des acteurs locaux qui comprennent les enjeux et qui sont capables d’exprimer les contraintes d’usage, au lieu de signer des accords de façades avec des gouvernements pour des “hubs” qui ne profitent réellement qu’à une minorité: les élites et les expatriés. Les acteurs locaux quant à eux doivent continuer d’innover selon les réalités de terrain et les contextes en proposant des solutions SMART aux problèmes réels.

FHA: Obecně vzato je odpovědnost sdílená, což každému z aktérů umožňuje zbavovat se viny, ukazovat na ostatní a udržovat status quo. Ve skutečnosti nesou státy plnou odpovědnost za elektrifikaci, regulaci i za instituce. Telekomunikační operátoři drží na málo konkurenčních trzích vysoké ceny dat. Togo je ukázkový příklad, jsou tu jen dva mobilní operátoři, kterým by prospělo investovat do infrastruktury na venkově. Odpovídají za dostupnost sítě prostřednictvím mechanismů vysoké dostupnosti, zatímco firmy vyvíjející umělou inteligenci odpovídají za to, aby svou technologii přizpůsobily. Mohly by například investovat do vícejazyčných modelů a navazovat partnerství s místními aktéry, kteří rozumějí tomu, oč jde, a dokážou pojmenovat omezení v praxi, místo aby s vládami podepisovaly formální dohody o „hubech”, z nichž má prospěch jen menšina: elity a expati. Místní aktéři musí dál přicházet s novými nápady podle reality a poměrů na místě a nabízet chytrá (SMART) řešení skutečných problémů.

FHA: Obecně vzato je odpovědnost sdílená, což každému z aktérů umožňuje zbavovat se viny, ukazovat na ostatní a udržovat status quo. Ve skutečnosti nesou státy plnou odpovědnost za elektrifikaci, regulaci i za instituce. Telekomunikační operátoři drží na málo konkurenčních trzích vysoké ceny dat. Togo je ukázkový příklad, jsou tu jen dva mobilní operátoři, kterým by prospělo investovat do infrastruktury na venkově. Odpovídají za dostupnost sítě prostřednictvím mechanismů vysoké dostupnosti, zatímco firmy vyvíjející umělou inteligenci odpovídají za to, aby svou technologii přizpůsobily. Mohly by například investovat do vícejazyčných modelů a navazovat partnerství s místními aktéry, kteří rozumějí tomu, oč jde, a dokážou pojmenovat omezení v praxi, místo aby s vládami podepisovaly formální dohody o „hubech”, z nichž má prospěch jen menšina: elity a expati. Místní aktéři musí dál přicházet s novými nápady podle reality a poměrů na místě a nabízet chytrá (SMART) řešení skutečných problémů.