Jak kambodžský zákon o „parcích svobody“ omezil právo lidí protestovat

V celé zemi byl určen jediný park svobody

Původně vyšlo na Global Voices

Účastníci drží transparenty, zatímco jim bezpečnostní složky brání v pochodu Phnompenhem během svátku práce 1. května. Foto Licadho. CC BY-NC 4.0

Tento příspěvek je součástí zářijové série Global Voices Spotlight 2026 „Protest v demokracii“. Chceme v ní prozkoumat mnoho podob protestu, taktiky, jimiž je státy zbavují legitimity a potlačují, a složitý vztah mezi protestem a demokracií. Tuto práci můžete podpořit darem zde.

Kambodžský zákon o pokojných demonstracích měl občanům zajistit právo pořádat veřejná shromáždění a účastnit se jich. Měl k tomu v každé provincii vyhradit parky svobody. Od jeho přijetí v roce 2009 však byl určen jediný park a úřady jeho využití k protestům často zakazují.

Už v roce 2009 upozornilo několik lidskoprávních organizací na některá omezující ustanovení zákona.

Oznámení pořadatelů plánované demonstrace bude muset obsahovat řadu údajů, mimo jiné počet účastníků demonstrace. Tento požadavek je absurdní, protože předem nelze předpovědět, kolik lidí se k protestu přidá. Pokud se odhady pořadatelů ukážou jako nepřesné, mohl by být protest při striktním výkladu zákona považován za nezákonný.

Oznámení pořadatelů plánované demonstrace bude muset obsahovat řadu údajů, mimo jiné počet účastníků demonstrace. Tento požadavek je absurdní, protože předem nelze předpovědět, kolik lidí se k protestu přidá. Pokud se odhady pořadatelů ukážou jako nepřesné, mohl by být protest při striktním výkladu zákona považován za nezákonný.

Amnesty International také upozornila, že zákon o „spontánních“ protestech mlčí.

Souvisejícím problémem je, že [zákon] spontánní shromáždění neuznává ani nechrání. Spontánní shromáždění jsou ta, která vzniknou bez předchozí organizace, obvykle jako reakce na konkrétní událost. Protože nejsou plánovaná, předchozí oznámení není možné.

Souvisejícím problémem je, že [zákon] spontánní shromáždění neuznává ani nechrání. Spontánní shromáždění jsou ta, která vzniknou bez předchozí organizace, obvykle jako reakce na konkrétní událost. Protože nejsou plánovaná, předchozí oznámení není možné.

V roce 2011 varovalo Kambodžské centrum pro lidská práva (CCHR), že by mohly být vyhrazeny parky svobody, které budou pro veřejnost nedostupné.

Další obavou u parků svobody je, že by mohly ležet tam, kde pokojně shromážděné nebo demonstrující lidi uvidí či uslyší jen málo občanů. To maří smysl demonstrací a protestů, totiž vyjádřit obavy a názory, často s cílem ovlivnit představitele vlády, místní úřady a širokou veřejnost.

Další obavou u parků svobody je, že by mohly ležet tam, kde pokojně shromážděné nebo demonstrující lidi uvidí či uslyší jen málo občanů. To maří smysl demonstrací a protestů, totiž vyjádřit obavy a názory, často s cílem ovlivnit představitele vlády, místní úřady a širokou veřejnost.

Park svobody v Phnompenhu se v letech 2013 a 2014 stal pro opoziční skupiny klíčovým místem protestů. V roce 2017 byl určen nový park svobody, ten však ležel daleko od centra města, obklopený sklady a průmyslovými budovami.

„Přesunout Park svobody na místo vzdálené od publika, ke kterému [demonstranti] mluví, a připravit tak shromáždění o jejich výpovědní hodnotu, by tedy jednoznačně bránilo výkonu základních práv,“ řekl v rozhovoru pro zpravodajský server VOA Khmer zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Kambodži.

CCHR zdokumentovalo řadu případů, kdy vláda skupinám výslovně zabránila uspořádat protest v phnompenhském Parku svobody.

Například v lednu 2015 byla zablokována cesta demonstrantům z komunit postižených vystěhováním.

V září 2020 tam byly postaveny zátarasy, údajně kvůli udržení bezpečnosti a veřejného pořádku během pandemie. Zvláštní zpravodajové OSN vydali prohlášení, v němž vyjádřili znepokojení nad bezpečnostními opatřeními, která využívání parku svobody podkopala.

Letos úřady nepovolily využít park k oslavě Mezinárodního dne žen a skupinám doporučily, aby den připomněly akcemi ve vlastních kancelářích. Město také varovalo, že pořadatelům hrozí právní kroky, pokud akci přesto uspořádají a „naruší bezpečnost, veřejný pořádek nebo sociální stabilitu“.

Stejné zákazy platily i na svátek práce 1. května. Úřady tehdy dovolily jen deseti lidem projít a odevzdat petice vládním úřadům.

CCHR popsalo zkušenosti skupin s koordinací plánů s úřady.

Úřady svolají schůzku se zástupci organizací občanské společnosti, na níž malý počet jejich pracovníků výrazně převýší vládní úředníci, mnozí z nich vysoce postavení. Podobně když úřady zástupce organizací občanské společnosti svolají, aby vyslechli jejich rozhodnutí a zdůvodnění, zástupci často nedostanou dost času promluvit nebo o rozhodnutí diskutovat.

Úřady svolají schůzku se zástupci organizací občanské společnosti, na níž malý počet jejich pracovníků výrazně převýší vládní úředníci, mnozí z nich vysoce postavení. Podobně když úřady zástupce organizací občanské společnosti svolají, aby vyslechli jejich rozhodnutí a zdůvodnění, zástupci často nedostanou dost času promluvit nebo o rozhodnutí diskutovat.

CCHR také shrnulo, jak se zákon stal zbraní proti protestům.

Používá se nejen k tomu, aby se pokojná shromáždění a demonstrace omezila na Park svobody, ale čím dál častěji se omezuje a zakazuje i samotné užívání Parku svobody. Omezování pokojných shromáždění proto hrozí zúžit demokratický prostor, v němž mohou Kambodžané jednat sami za sebe a smysluplně se podílet na veřejném a politickém životě, a zredukovat demokracii na pouhý akt hlasování.

Používá se nejen k tomu, aby se pokojná shromáždění a demonstrace omezila na Park svobody, ale čím dál častěji se omezuje a zakazuje i samotné užívání Parku svobody.

Omezování pokojných shromáždění proto hrozí zúžit demokratický prostor, v němž mohou Kambodžané jednat sami za sebe a smysluplně se podílet na veřejném a politickém životě, a zredukovat demokracii na pouhý akt hlasování.

Lidskoprávní organizace volají po přezkoumání zákona, protože před volbami do obecních a čtvrťových rad (Commune/Sangkat) v roce 2027 a volbami do Národního shromáždění v roce 2028 se očekává víc protestů a shromáždění.