Alibaba žaluje Pentagon, protože ji zařadil mezi firmy napojené na čínskou armádu

Nad žalobou Alibaby proti Pentagonu visí čínský model řízení velkých technologických firem

Původně publikováno na Global Voices

Obrázek vytvořila Oiwan Lamová v Canvě.

Tento příspěvek patří do říjnové série Global Voices Spotlight 2026 „Big Tech a autoritářství“. Zkoumáme v ní, jak velké technologické firmy autoritářským vládám a praktikám pomáhají i jak je brzdí a jak tyto volby ovlivňují globální Jih. Tuto práci můžete podpořit darem zde.

Když americké ministerstvo obrany v červnu 2026 rozšířilo svůj seznam podle oddílu 1260H, tedy seznam „čínských vojenských společností působících v USA“, ocitly se na něm tři dominantní internetové a technologické giganty — Baidu, Alibaba a Tencent (BAT). Pentagon je označil za prodlouženou ruku čínského státu a vztáhl na ně zákaz zakázek, který je vyřazuje z dodavatelského řetězce ministerstva. Zařazení zároveň naznačuje rostoucí riziko dalších sankcí ze strany ministerstva obchodu nebo ministerstva financí.

Alibaba se proti zařazení ohradila žalobou na Pentagon. V podání k soudu popřela jakékoli napojení na čínskou armádu i jakoukoli roli ve státem řízené strategii vojensko-civilní fúze. Tvrdí, že zařazení na seznam a zákaz „nemají oporu ve faktech ani v právu“ a připravují firmu o budoucí obchodní příležitosti. Dále namítá, že náhlé oznámení porušilo její ústavní právo vysvětlit svůj postoj.

Oddíl 1260H vznikl v roce 2021 jako reakce na takzvanou čínskou státní strategii „vojensko-civilní fúze“, která usnadňuje převod technologií nebo výzkumu komerčních technologických firem do čínských obranných zařízení. Prohlášení ministerstva obrany popisuje Alibabu jako firmu „nepřímo napojenou na SASAC“ (Komisi pro dozor a správu státního majetku při Státní radě Čínské lidové republiky) a jako „přispěvatele čínské obranné průmyslové základny v rámci vojensko-civilní fúze“, protože je napojená na čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT).

Pomineme-li spor o procesní spravedlnost, veřejné materiály — převážně mezinárodní a čínské domácí zpravodajství —, které ministerstvo obrany předložilo soudu jako doklad svého rozhodnutí, z velké části odrážejí autoritářskou povahu čínského řízení velkých technologických firem. Zdůrazňují, jak se Alibaba strategicky sladila s cenzurní, technologickou a vojenskou rozvojovou strategií čínské vlády.

Právo a byznys

Ministerstvo obrany ve svém podání cituje zprávy o čínské cenzuře i oficiální dokument Alibaby o jejím milníku v technologickém vývoji a naznačuje, že firma se aktivně podílí na budování čínského cenzurního režimu.

Čína má skutečně přes tucet zákonů a předpisů. Zákon o kybernetické bezpečnosti (2017) například ukládá provozovatelům sítí monitorovat, zastavovat a mazat zakázaný obsah, uchovávat záznamy a hlásit incidenty státním orgánům. Předpisy o řízení ekosystému kybernetického informačního obsahu (2020) dělí obsah do tří hlavních kategorií — pozitivní, nezákonný a negativní — a požadují, aby ho provozovatelé podle toho propagovali, mazali, nebo potlačovali. Zákony týkající se AI zakazují používat algoritmy k „ovlivňování veřejného mínění“ nebo k podněcování závislosti či nadměrné spotřeby a zajišťují, aby se generativní modely AI držely státních „hlavních socialistických hodnot“.

Alibaba namítá, že dodržování čínských předpisů nelze vykládat jako důkaz vojenských vazeb, protože čínské zákony musí dodržovat všechny nadnárodní firmy, které v Číně působí, včetně amerických.

Veřejné materiály, které Pentagon přiložil k podání, ale naznačují, že Alibaba cenzurní požadavky nejen plní ve svých spotřebitelských platformách, generativních AI a mobilním prohlížeči, ale cenzurní technologie také sama vyvíjí. Příkladem je Alibaba „Green AI“, která automatizuje filtrování textu, obrázků, hlasu, videa a streamovaných dat v reálném čase. Nástroje pro moderování obsahu firma prodává domácím i zahraničním vývojářům, prodejcům na e-shopech, streamovacím službám i herním platformám, aby mohli fungovat v souladu s čínskými zákony.

Údajné vazby a strategické sladění

Kromě pomoci s cenzurními technologiemi a jejich vývozu, který nemá vojenský účel, obsahuje podání ministerstva obrany i zprávy a komentáře o zmizení zakladatele firmy Jacka Ma na konci listopadu 2020.

Ještě před zmizením, 24. října 2020, Jack Ma kritizoval čínský bankovní systém jako zastaralý. Později, 3. listopadu, bylo pozastaveno duální kótování Ant Finance, finanční odnože Alibaby, za 37 miliard USD na burzách v Šanghaji a Hongkongu. Jeho zmizení se časově překrylo s antimonopolním vyšetřováním čínských úřadů proti Alibabě, které nakonec skončilo pokutou 2,75 miliardy USD za to, že firma nutila obchodníky vybírat si mezi platformami.

Ministerstvo obrany také dovozuje „nepřímé napojení“ Alibaby na SASAC a vojenské vazby z profilu jejích společných podniků. Jde zejména o společný podnik se skupinou Norinco, čínskou státní zbrojní firmou, na kterou uvalilo sankce americké ministerstvo financí. Společně založily Qianxun Intelligence, která vyvíjí AI pro prostorovou inteligenci: pomocí družicového navigačního systému Beidou a pozemních stanic poskytuje přesné určování polohy pro chytrá auta, drony a mobilní zařízení. Beidou vlastní a provozuje Čínský národní vesmírný úřad.

Alibaba se svého padesátiprocentního podílu v Qianxun Intelligence vzdala údajně v roce 2018, její vedoucí pracovníci ale podle všeho stále ovládají velký podíl a Alibaba se ve svých komerčních produktech na AI od Qianxunu dál spoléhá.

Ministerstvo obrany také upozornilo, že Alibaba spolupracuje se státní firmou China Mobile na výstavbě datových center pro cloud computing a AI. Jak Alibaba do těchto oborů investuje čím dál víc, partnerství nejspíš jen zesílí, protože tyto technologie silně závisejí na datových centrech a geoprostorových technologiích — a to všechno jsou strategická odvětví v rámci čínské vlády pojaté národní bezpečnosti. Od roku 2026 má Alibaba nový společný podnik se státní China National Nuclear Power Co. na elektrárnu v přímořském městě Ning-po, který má zajistit stabilní dodávky elektřiny pro budoucí datová centra. Minulý měsíc navíc získala podíl ve státní Shanghai Spacecom Satellite Technology, aby pro své lokalizační produkty vyvíjela Qianfan Constellation (千帆星座), širokopásmovou konstelaci na nízké oběžné dráze podobnou Starlinku od SpaceX.

Jako soukromá firma s duálním kótováním na burzách v USA a Hongkongu Alibaba pod dozor SASAC nespadá. V technologickém závodě mezi Čínou a USA ale její investice nevyhnutelně míří do strategických oblastí, kde se bez spolupráce se státními podniky neobejde. Ministerstvo obrany tvrdí, že tyto vazby zahrnují nepřímé napojení na SASAC a slouží čínské strategii vojensko-civilní fúze.

Některé dceřiné společnosti Alibaby, včetně šanghajské Youku Film and Television (streamování videa) a Guangzhou Lujiao Information Technology Co., Ltd, mají navíc ujednání o „zlatých akciích“ se státními podniky, za nimiž stojí China Internet Investment Fund (CIIF). Ten založil Úřad pro kyberprostor Číny (CAC), aby posílil řízení obsahových platforem Alibaby na úrovni představenstva.

Jako doklad přímých vazeb Alibaby na čínskou vládu uvádí ministerstvo obrany i to, že vysocí zástupci čínských technologických gigantů včetně Alibaby, Baidu, Huawei a Tencentu zasedají v čínském Technickém výboru pro standardizaci AI při MIIT.

Ministerstvo obrany se opírá o rozbory z časopisu Komunistické strany Číny Čchiou-š’ (求是) i o různé západní pozorovatele Číny a tvrdí, že investice a vývoj Alibaby jsou strategicky sladěné s politikou čínské vlády. Ta zahrnuje zavádění AI do vojenské techniky, strategii umisťovat datová centra v západních regionech, budování vesmírné výpočetní infrastruktury a další.

Vláda přitom nesvazuje jen velké technologické firmy, jako je Alibaba. Že Čína horlivě usiluje o to, mít svůj technologický sektor pod kontrolou, ukázalo i to, když čínští regulátoři letos náhle zarazili převzetí čínského AI start-upu Manus Facebookem.

Čínský model řízení velkých technologických firem

Dnešní čínský model řízení velkých technologických firem vychází z desetiletí zkušeností s udržováním stability, jejichž cílem je zajistit vládu jedné strany pomocí cenzury, sledování, budování stranických buněk a ideologické kontroly. Zatímco na Západě vývoj AI vyvolává úzkost z automatizované kriminality, jako je hackování pomocí AI, a z nezaměstnanosti, Čína vidí v AI prostě nástroj, který lze řídit. Když například v posledních letech propukaly vlny stávek doručovatelů proti tlaku AI, regulátoři vedle zásahů a zatýkání předvolali i zástupce velkých platforem včetně Jingdongu, Meituanu a Taobaa. Nařídili jim upravit algoritmy, zrušit pokuty za pozdní doručení, zavést čas na odpočinek a podpořit vyjednávání mezi pracovníky a platformami.

Taobao, domácí nákupní platforma Alibaby, zatím zřídilo přes 300 stranických buněk pro 300 000 doručovatelů a jejich prostřednictvím nabízí školení při práci a levné ubytování a stravu pro pracovníky v nouzi, což je pro pracující skutečně přínos.

V probíhajícím soudním sporu Alibaba obvinění ministerstva obrany odmítá. Tvrdí, že dodržuje čínské i americké zákony a řídí ji nezávislé představenstvo bez vojenských vazeb. Zdůrazňuje také, že její hlavní byznys — cloudové služby, e-commerce a logistika — slouží komerčním firmám a jednotlivým spotřebitelům, ne vojenskému sektoru.

Případ prověří, jak se americká vláda postaví k čínskému modelu řízení velkých technologických firem. Tencent a Baidu se zatím proti svému zařazení na sankční seznam 1260H ministerstva obrany neodvolaly.