Úterý 11. srpna 2026
Tvoje noviny, tvým tempem.

Bydlení: co opravdu zabralo a co to stálo

V roce 2025 dávalo 7,7 % lidí v EU na bydlení víc než 40 % svého příjmu. Pět zemí s tím číslem zkusilo pohnout. Dva z těch pokusů skončily hůř, než začaly.

Ověřeno

Všech deset problémů

V roce 2025 žilo 7,7 % lidí v Evropské unii v domácnosti, která dávala na bydlení víc než 40 % disponibilního příjmu. Tomu se říká míra přetížení náklady na bydlení, počítá ji Eurostat a proti tomuhle číslu se poměřuje celá tahle stránka. Sahá od 2,4 % na Kypru po 26,4 % v Řecku. Můžete si to ověřit sami: dataset se jmenuje ilc_lvho07a a je zdarma.

Dvě varování, než to číslo použijeme. Nízká hodnota často znamená zemi plnou lidí, kteří zdědili splacený byt, ne zemi s levným novým bydlením. A dánských 23,4 % za rok 2025 označuje sám Eurostat jako zlom v řadě — změnilo se šetření, ne země. Proto Dánsko v žebříčku níž není.

Bydlení je mezi velkými problémy neobvyklé v tom, že o mechanismu skoro nikdo nespoří. Dům potřebuje pozemek, povolení, peníze a čas. Změňte kterýkoli ze čtyř a cena se pohne. Hádka je o to, kdo smí sáhnout na který — a co se přitom rozbije. Níž je pět míst, která na něco sáhla a pak změřila, co se stalo. Včetně zmrazení nájmů, které smazal ústavní soud, a dotace, která se proměnila v cenu.

Čím se to měří

Jedno číslo, pojmenované a se zdrojem. Všechno na téhle stránce se poměřuje proti němu, abys nás mohl zkontrolovat.

Míra přetížení náklady na bydlení — podíl lidí, kteří žijí v domácnosti dávající na bydlení víc než 40 % disponibilního příjmu %

Eurostat, EU-SILC, dataset ilc_lvho07a, 2025 reference year, dataset updated 8 June 2026

Kdo je na tom vážně nejlíp

Řazeno podle čísla nahoře — ne podle pověsti.

Míra přetížení náklady na bydlení — podíl lidí, kteří žijí v domácnosti dávající na bydlení víc než 40 % disponibilního příjmu
Země Výsledek Proč
Kypr 2,4 % Druhý rok po sobě nejnižší v EU. Většina kyperských domácností má byt nebo dům úplně splacený, takže není nájem ani hypotéka, které by je přetížily.
Slovinsko 3,5 % Pokles z 3,8 % v roce 2024. Slovinsko v devadesátých letech prodalo většinu obecních bytů nájemníkům; dluh byl splacený už před generací.
Polsko 4,1 % Za jediný rok pokles z 5,2 %. Zase vysoký podíl vlastnického bydlení bez hypotéky, k tomu příjmy rostoucí rychleji než náklady na bydlení.
Finsko 4,7 % Nejlepší výsledek v EU, který se nedá vysvětlit hlavně zděděnými byty. Finsko ubytovává velkou část nízkopříjmových nájemníků v neziskovém fondu.
Rakousko 6,1 % Pod průměrem EU každý rok od roku 2018. Zhruba pětina celého rakouského bytového fondu patří neziskovým bytovým společnostem.
Česko 8,2 % Nad průměrem EU, ale zlepšení z 9,2 % v roce 2024. Česko má vysoké vlastnické bydlení a zároveň jeden z nejhůř dostupných trhů s novostavbami v EU.
Německo 11,2 % Německo je zemí nájemníků — nájem platí zhruba polovina domácností — takže růst nájmů dopadá do tohohle ukazatele přímo.
Řecko 26,4 % Víc než trojnásobek průměru EU, který je 7,7 %. Každý čtvrtý Řek je za hranicí 40 %, deset let po dluhové krizi, která srazila příjmy.

Co se opravdu zkusilo

Skutečné země, skutečná opatření a co pak udělala čísla — včetně toho, kde se to nepovedlo.

Rakousko

Rakousko nikdy nepřestalo stavět netržní bydlení. Neziskové bytové společnosti, které ze zákona nesmějí rozdělovat zisk a účtují regulovaný nákladový nájem, drží přes milion bytů — asi 20 % celého fondu — a postaví kolem 25 % všech nových bytů ročně. Ve Vídni vlastní samo město asi 220 000 bytů a neziskové společnosti spravují dalších zhruba 200 000.

Jak to dopadlo. Rakouský statistický úřad naměřil v prvním čtvrtletí 2026 průměrný nájem včetně provozních nákladů 8,5 eura za metr čtvereční v obecních bytech, 9,0 eura v družstevních a 12,5 eura v soukromém nájmu. Míra přetížení byla v Rakousku v roce 2025 6,1 % proti průměru EU 7,7 %.

Háček. Proti inflaci to štít není. Průměrný nájem v zemi stoupl za rok do prvního čtvrtletí 2026 o 4,8 % na 695,1 eura měsíčně. Model navíc stojí na pozemcích, které město a společnosti nakoupily před desítkami let — země, která by začínala dnes, by je kupovala za dnešní ceny.

Statistics Austria, Housing Q1 2026 (published 18 June 2026); City of Vienna; socialhousing.wien

Nový Zéland

Územní plán Aucklandu, přijatý v roce 2016, naráz uvolnil zástavbu zhruba na třech čtvrtinách obytných pozemků města — na parcelách, kde předtím směl stát jeden samostatný dům, povolil řadovky a menší bytové domy. Byla to změna toho, co se smí postavit, ne dotace.

Jak to dopadlo. Greenaway-McGrevy a Phillips odhadli po pěti letech 21 808 stavebních povolení navíc; pozdější práce Greenaway-McGrevyho mluví o 43 500 povoleních navíc za šest let, tedy asi 9 % aucklandského bytového fondu. Greenaway-McGrevy a So zjistili, že nájmy byly šest let po plánu o 28 % nižší než ve srovnatelných městech, která zástavbu neuvolnila.

Háček. Tohle je nejspornější případ na stránce. Murray a Helm tvrdí, že stavební boom byl celostátní úvěrový cyklus, ne změna plánu, a aucklandský výsledek označují za mýtus. Donovan a Maltman tři hlavní námitky v roce 2024 prošli a odmítli je. Na obou stranách stojí ekonomové, kteří pracují se stejnými daty o povoleních.

Donovan and Maltman, 'Dispelling myths: reviewing the evidence on zoning reforms in Auckland', Motu Working Paper 24-07, 2024

Německo

Berlín zmrazil nájmy. Mietendeckel platil od 23. února 2020, na pět let zastropoval nájemné zhruba u 1,5 milionu bytů postavených před rokem 2014 a od listopadu 2020 nařizoval snížení u bytů vyhodnocených jako předražené. Domy dokončené od roku 2014 byly z opatření vyňaté.

Jak to dopadlo. Institut ifo porovnal Berlín s dalšími německými městy nad 500 000 obyvatel a zjistil, že nabídka inzerovaných nájemních bytů klesla až o 60 %. V regulovaném fondu rostly nájmy o 11 procentních bodů za čtvrtletí pomaleji než ve srovnávaných městech. V nezasaženém fondu rostly o 5 procentních bodů rychleji. Dne 25. března 2021 prohlásil Spolkový ústavní soud zákon za neplatný.

Háček. Soud zákon zrušil kvůli kompetenci, ne kvůli ekonomii: cenové právo nájemní je vyčerpávajícím způsobem upraveno spolkově v § 556 až 561 občanského zákoníku, takže spolková země ho upravovat nesmí (2 BvF 1/20, zveřejněno 15. dubna 2021). Nájemníci, kteří platili snížený nájem, museli rozdíl doplatit. Čísla ifo pocházejí z inzerátů na immowelt.de — měří tedy trh, který vidí ten, kdo se stěhuje, ne podepsané smlouvy.

ifo Institute, 'Berlin's rent cap drastically shrank supply of rental properties', 12 April 2022; Federal Constitutional Court press release 28/2021

Spojené království

Program Help to Buy běžel od roku 2013 do roku 2023. Kupujícím novostaveb půjčoval bez úroku na pět let až 20 % ceny, v Londýně až 40 %. Cílem bylo umožnit koupi lidem s malou úsporou a rozhýbat developery.

Jak to dopadlo. Carozzi, Hilber a Yu z London School of Economics zjistili, že uvnitř Velkého Londýna program zvedl ceny novostaveb asi o 4,5 % až 6,5 % — zhruba o 23 682 liber na dům — bez patrného vlivu na výstavbu a na celkový objem soukromých hypoték. U hranice Anglie a Walesu, kde se stavělo snadněji, výstavba stoupla, ale nové domy se zmenšily zhruba o 7 %.

Háček. Takhle vypadá dotace poptávky, která narazí na pevnou nabídku: kde se stavět nedá, promění se peníze v cenu. Studie identifikuje efekty na hranicích působnosti programu a pokrývá jeho první roky, ne celé desetiletí do roku 2023. Je to původní univerzitní výzkum z roku 2019, ne oficiální vyhodnocení.

Carozzi, Hilber and Yu, 'The economic impacts of Help to Buy', London School of Economics, September 2019

Singapur

Singapurský Housing and Development Board postavil od roku 1960 přes milion bytů ve 24 městských celcích a prodává je na devadesátiletý pronájem, s dotacemi odstupňovanými podle příjmu. Většinu pozemků stát vyvlastnil podle zákona z roku 1966 — a právě tahle část modelu se jinam přenáší nejhůř.

Jak to dopadlo. V roce 2023 bydlelo v bytech HDB 77,8 % rezidentních domácností a 89,7 % rezidentních domácností vlastnilo své bydlení, uvádí singapurský statistický úřad. Index cen bytů HDB na druhém trhu ale v prvním čtvrtletí 2026 dosáhl 203,4 proti základu 100 v prvním čtvrtletí 2009 — ceny se za sedmnáct let zhruba zdvojnásobily.

Háček. Index v prvním čtvrtletí 2026 klesl o 0,1 %, poprvé po téměř sedmi letech, takže se směr možná mění. A devadesátiletý pronájem není vlastnictví: hodnota bytu na konci klesá k nule, což je v Singapuru živý a nedořešený spor o to, co starší fond vlastně dnes stojí.

Singapore Department of Statistics, households latest data (2023); Housing and Development Board, 1st Quarter 2026 Resale Price Index

Co by optimalizoval stroj

Tohle je počet, ne rada a ne předpověď. Pojmenujeme jedno číslo, které se má vyhnat co nejvýš, a jdeme za ním, ať to dopadne jakkoli. Jde o to vidět, jaký tvar má odpověď kalkulačky.

Číslo, které se vyhání nahoru

Jediné číslo je míra přetížení náklady na bydlení: podíl lidí v domácnostech, které dávají na bydlení víc než 40 % disponibilního příjmu. Vyhnat ho dolů — a nic jiného se nepočítá.

  1. Stavět tam, kde přetížení lidé už žijí, ne tam, kde je levná půda. Ukazatel počítá hlavy, takže jeden nový byt ve městě s mírou 26 % ubere z přetížení víc než tentýž byt v kraji s mírou 3 %. Stejná cihla, jiný jmenovatel.
  2. Nejdřív povolit levný metr čtvereční, teprve pak dotovat drahý. Auckland změnil, co se smí postavit na existujících parcelách, a přibylo odhadem 43 500 povolení za šest let; Help to Buy platil kupujícím uvnitř Londýna a přesunul 23 682 liber na dům do ceny.
  3. Pracovat se spodkem zlomku. Ukazatel je náklad na bydlení dělený disponibilním příjmem, takže příspěvek na bydlení ho sníží, aniž by kdokoli položil cihlu — a kalkulačka, která budovu nevidí, je mezi obojím lhostejná.
  4. Převést hraniční nájemníky na vlastníky bez dluhu a tím skončit. Kypr s 2,4 %, Slovinsko s 3,5 % a Polsko s 4,1 % jsou nahoře hlavně proto, že jejich domácnosti dávno dosplácely — ne proto, že by tam byly levné novostavby.

Počet

EU27, rok 2025: 7,7 % ze zhruba 449 milionů lidí je asi 34,6 milionu za hranicí 40 %. Řecko má 26,4 % z asi 10,4 milionu, tedy zhruba 2,7 milionu z nich. Kdyby se samotné Řecko dostalo na průměr EU, ubude z celku asi 1,9 milionu lidí — 5,6 % celoevropského problému ze země, kde žije 2,3 % obyvatel EU. Kalkulačka, která čte jen tenhle ukazatel, by celý rozpočet utratila v Athénách a Soluni a nikde jinde nic.

Co by stroji uniklo

Nejdůležitější část téhle stránky. I číslo, které roste, někdo zaplatí — a některé věci se do čísla nedostanou vůbec.

Kdo to zaplatí

V Berlíně přišel účet nájemníkům dvakrát. Ti, co v bytě bydleli, platili čtrnáct měsíců míň — a pak museli rozdíl doplatit, když ústavní soud 15. dubna 2021 zákon zrušil. Kdo teprve hledal, platil celou dobu: ifo naměřil pokles inzerované nabídky až o 60 %. To nikomu nepřijde na složence, ale je to důvod, proč zdravotní sestra, která se v roce 2020 stěhovala do Berlína, nenašla kde bydlet.

Co se v tom čísle ztratí

Míra přetížení je práh, takže počítá lidi, ne vzdálenost. Domácnost, která dává 41 % příjmu, a domácnost, která dává 75 %, jsou jedna a tatáž čárka. Ukazatel navíc odměňuje dědictví: Chorvatsko má 3,2 % a Kypr 2,4 % hlavně proto, že spousta bytů je dávno splacených — což osmadvacetileté ženě v Záhřebu bez rodinného bytu neříká o jejích šancích skoro nic.

Co tabulka nevidí

Jistotu. Nájem ve vídeňském Gemeindebau běží bez konce a může přejít na člena domácnosti; singapurský byt HDB za devadesát devět let skončí. Obojí je náklad pár set eur nebo dolarů, v poměru totožný — a naprosto rozdílný, když se rozhodujete, jestli mít dítě, vzít práci v jiném městě, nebo přemalovat zeď, která za dvacet let možná nebude vaše.

Jak je na tom tvoje země?

Otevřít moji zemi

Odkud jsou čísla

Jsme noviny, ne vláda a ne poradce. Nic na téhle stránce není doporučení tobě ani nikomu, kdo rozhoduje. Je to, co se zkusilo, co to naměřilo a co by řekla kalkulačka, kdyby se pustila na stejný problém.

Jedna dobrá myšlenka denně

Nejzajímavější příběh dne a otázka, která pod ním leží. Žádný spam, odhlášení jedním kliknutím.

Odhlášení jedním kliknutím. Adresu nikdy neprodáváme ani nepředáváme.